Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. 7. 2011

Druhá část

 

I. V Godrikově dole

Flashback

Vesnice v Godrikově dole byla tichá a na první pohled opuštěná. Za zataženými závěsy se tu a tam dalo rozeznat rozsvícené světlo. Uvnitř nejspíš rodiny slaví Vánoce, podávají tradičního krocana a puding a pokládají pod ozdobený stromek dárky. Snaží se užít si vzácné okamžiky klidu a radosti v této nejisté době.

Ulice byla liduprázdná, jejich kroky porušovaly čerstvě navátý sníh.

Hřbitov měl klidnou, slavností a zároveň tísnivou atmosféru, které na Hermioniny zbystřené smysly nepříjemně zabrnkala. Harry to nevnímal, ztrácel se ve vlastních myšlenkách, které oscilovaly mezi smutnou minulostí a budoucností, která nevypadala o mnoho lépe.

Došli k  náhrobku. Harry poklekl, nedbal na to, že mu sníh promáčí plášť a kalhoty. Z kapsy vytáhl svíčku a hůlkou ji zapálil. Opatrně ji postavil do sněhu. Mihotavý plamínek ozářil nápis: Zde leží James a Lily Potterovi. Harry si povzdychl.

Zvedl se vítr. Černé větve bez listů zašuměly a kolem nich zavířil sypký sníh.

Hermiona nechtěla rušit Harryho v jeho rozjímání a rozhlédla se kolem. Srdce se jí úlekem málem zastavilo, když zahlédla vysokou postavu v černém plášti stojícími mezi stromy. Bledá, ostře řezaná tvář, mohutný nos, dlouhé černé vlasy. Instinkty zdokonalené hledáním viteálů zareagovaly okamžitě. Dřív než si uvědomila, co dělá, stála tam, hůlku vytaženou, každý sval v těle vibrující napětím, připravená k boji…

Harry vyskočil. „Hermiono, co se děje?!“ I on už měl vytaženou hůlku a mířil stejným směrem.

Nikdo tam nebyl. Černé větve se kývaly v chladném větru. Bílý sníh byl neporušený.

„Já…já…myslela jsem si, že tam někdo je. Promiň, Harry, asi to byla jen hra větru a stínů. Nechtěla jsem tě vyděsit.“

„To nic, Hermiono,“ konejšivě ji stiskl rameno. „Moc si toho vážím, že jsi sem se mnou šla.“

Pomalu se uklidňovala. „Šťastné a veselé Vánoce, Harry.“

„Šťastné a veselé i tobě, Hermiono.“

Když odcházeli, ohlédla se. Pod stromy opravdu nikdo nebyl.

A/N: Povídka není obetovaná, takže se všem češtinářsky zdatným čtenářům hluboce omlouvám. Zjistila jsem, že i v tak kratičkém textu jsem schopná napáchat neuvěřitelné množství chyb...

Doufám, že vás pokračováním příliš nezklamu... Částečně je druhá část hra s kánonem, částečně AU.

 

předchozí kapitola         následující kapitola

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(zuzule, 5. 7. 2011 15:58)

Aha, žeby je Severus hlídal? :) Díky za další kousek.