Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mezi životem a smrtí


Bonus č. 3

Téma: Ledová voda

Fandom: Harry Potter


A/N: Lze brát jako pokračování drabble Nenalezné tělo

Nevím, kde jsem. Všechno je tu tmavé, studené. Jako bych byl hluboko pod vodou. Snad jsem nespadl do Černého jezera?
Pak si vzpomenu.
Svit dvou rudých očí v šeru. Odporný, syčivý hlas. Zabij!
Strach. Bolest. Strašlivá bolest.
Dvě zelené oči, barvy naděje.
Lily.
Někde v koutku duše jsem doufal, že smrt bude vypadat jinak. Kdybych mohl, sám sobě bych se vysmál.
Doufal jsem, že se tu setkám s Lily.
Ale je tu jen ticho, tma a chlad. Chudáci vodní lidi, kteří takový svět obývají pořád.
Pak se vrátí bolest.
Smrt přeci nemá bolet, ne?
Černý svět kolem mě vybuchne v oslnivě bílou.
Jako bych se z pod temné hladiny vynořil do zářivých slunečních paprsků.
Vzdáleně slyším slabé mumlání.
Smrt může mluvit?
Zní trochu podrážděně, ale ne nepřátelsky.
Chci vědět, jak vypadá. Touha po vědění byla mou zhoubou, protože vede k touze po moci.
Otevřu oči. Netušil jsem, že být mrtvý je tak těžké a že to bolí.
Bledá tvář, jemná ústa. Ustarané oči barvy jantaru. Bohaté, nepoddajné vlasy, na které dopadá bledé světlo.
Jsem v nebi. A tohle je anděl.
Anděl, který se při pohledu na zatracence, který se dostal do nebe, začal usmívat.
To je divné. Kde to jsem?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Toť otázka

(Claire, 22. 4. 2012 10:11)

Že by v očistci, nebo rovnou v předpeklí? Jenom si nejsem úplně jistá, zda anděl a jantarovýma očima je Hermiona nebo Remus Lupin? :-)) Podle odpovědi na otázku by se pak dalo spíše lokalizovat místo.
Mně osobně mrazí nikoliv voda, ale spíše myšlenky, tolik k ledu.
Pěkný, takový hořko poeticko filosofický drablík se "šťastným?" koncem.

Re: Toť otázka

(Suzanne, 27. 4. 2012 22:56)

Tohle je vlastně upravená část jedné povídky (občas prostě fantazie dojde:), kterou mám rozepsanou. V ní je to vysvětlené, tady je to trošku jinak, ale stejně mám jasnou představu, kdo to byl i kde se Severus ocitl:) Díky za komentář.