Jdi na obsah Jdi na menu
 


30. 11. 2012

5. Usmíření

  

Varování: postavy OOC, celé je to nebezpečně idylické a vánoční

 

„Dneska jsme měli večeřet na Malfoy Manor,“ poznamenal Draco najednou, aniž by to jakkoliv navazovalo na rozhovor, který předtím s Harrym a Alanou vedli. 

Harry seděl vedle Draca na pohovce a Alana na zemi sbírala kousky lega, které tam zůstaly po Scorpiusovi s Rose, dřív než si je někdo zabodne do chodidel. Obě děti se právě dívaly v televizi na animovaný film Ratatouille, který jim Harry přinesl na DVD. 

Harry se zmateně podíval na svého přítele. Od rozhovoru…no, spíš hádky Draca a Luciuse uplynul už týden a zatím to nevypadalo, že by Lucius chtěl podniknout nějaké kroky k usmíření se svou rodinou. 

Harry si to dával za vinu. Domníval se, že kdyby Draco chodil s nějakým jiným mužem, než zrovna s ním, že by se s tím Lucius vyrovnal lépe. 

Alana v duchu uznávala, že má Harry pravdu, i když věděla, že Lucius by se s tím, že je jeho jediný syn a dědic homosexuál, vyrovnával velmi obtížně, i kdyby mu Draco řekl, že je s nějakým čarodějem z čistokrevné aristokratické rodiny. Nahlas ho ona i Hermiona, které to samozřejmě Severus hned druhý den řekl, uklidňovaly, že za nastalou situaci nemůže a snažily se mu zabránit, aby se projevil jeho hrdinský komplex, díky kterému občas nadělal víc škody než užitku. Jakkoliv by to dělal pro Dracovo dobro, kdyby ho teď opustil, Draca by to zničilo. 

„Je to taková naše tradice,“ vysvětlila Harrymu Alana, když viděla, že Draco upadl do stavu jakéhosi pochmurného zamyšlení. „Po...,“ odkašlala si, „po Narcissině smrti nám došlo, jak málo času jsme předtím spolu trávili, takže každý rok 23. prosince já, Draco a Lucius společně večeříme na Malfoy Manor. Dvacátého čtvrtého pak máme tradiční štědrovečerní večeři i s dětmi, každý rok přijde i Severus a smíme si přivést své partnery, i když v minulosti jsme tohohle privilegia zrovna moc nevyužívali,“ pousmála se. „A pětadvacátého se koná na Manor velký vánoční ples. Sejde se tam kouzelnická elita, je to šílený blázinec a jsou toho plné noviny…“ 

„Je mi to líto, Draco,“ řekl Harry vážně. Trápilo ho, když viděl svého přítele takhle skleslého. 

Nikdy ho nenapadlo, že by mezi Malfoyovými mohla být pevné rodinná pouta, jejichž přerušení bude pro všechny zúčastněné bolestné. Podle chladného, arogantního chování, kterým Lucius i Draco častovali veřejnost, si myslel, že takoví skutečně jsou. To, že je Draco někdo jiný, se učil od února…a v mnoha ohledech to bylo učení velice příjemné. A v některých poměrně obtížné, musel uznat. 

Současné chování Luciuse Malfoye Harryho názor na něj nijak nezlepšilo, právě naopak. Ale viděl, že navzdory tomu všemu Draco a Alana mají Luciuse stále rádi, a to mu zabraňovalo, aby vtrhl na Malfoy Manor a s Luciusem si to pomocí hůlky vyřídil. 

„Ty za to nemůžeš, Harry,“ řekl Draco. „Víš, táta není zlý, ale byl vychován v tradiční čistokrevné aristokratické rodině a ty jsou ehm…“ 

„Sto let za opicema,“ doplnila Alana nekompromisně. „Měli by konečně vylézt z toho středověku a přivítat jednadvacáté století.“ 

„V aristokratických kouzelnických rodinách je homosexualita tabu. Je to bráno třeba jako duševní choroba, nebo fyzické postižení…nebo něco mezi tím, a i s těmihle lidmi je v těchto rodinách většinou zacházeno…," vysvětloval Draco. 

„No, jako ve středověku,“ skočila mu opět do řeči Alana. „Zavřít, zahodit klíč a dělat, že nikdo takový v naší rodině neexistuje." 

„To je kruté,“ řekl Harry. 

„Bohužel přesné,“ povzdechl si Draco. „Já doufám, že se s tím táta jednou smíří… a doufám, že to bude dřív, než budou mít Scorpius s Rose promoci,“ povzdechl si. 

„No, mohl by,“ poznamenala Alana. „Nežije zdaleka podle tradic své výchovy. Starý Abraxas musí rotovat v hrobě, kdykoliv Lucius použije počítačnebo mobil,“ zachechtala se. 

„Lucius Malfoy používá mudlovskou techniku?“ zeptal se Harry ohromeně. 

„No jo,“ rozesmál se i Draco. „Alana ho donutila, aby nainstaloval na Malfoy Manor elektřinu, naučila ho zacházet s internetem a taky mu koupila televizi, i když myslím, že ji táta používá jen jako lapač prachu.“ 

„Jediné k čemu jsem ho zatím nedonutila, aby si pořídil pračku a vysavač. Ušetřil by tím skřítkům spoustu práce a námahy, ale na druhou stranu skřítci nemají mudlovské věci moc v lásce, takže by to nakonec mohlo udělat víc škody než užitku.“ 

„No, taky zatím nedospěl k iPodu, ale CD přehrávač skousl. Dokonce myslím, že se mu to dost zamlouvá.“ 

Harry kroutil hlavou. „Mám pocit, že o čistokrevných rodinách nic nevím.“ 

Alana se zasmála. „No, ať už se navenek tváříme jakkoliv, jsme dost divná rodinka. Měli by o nás natočit nějaký seriál.“ 

Draco se otočil k Harrymu. „Možná moc neznáš naši praštěnou rodinu, ale mám v plánu to změnit,“ usmál se a jemně ho políbil na rty. 

V tu chvíli vyšlehly plameny v krbu, které nabraly jasně zelenou barvu a do obývacího pokoje vstoupil…Lucius Malfoy. 

Dobrá nálada, která poprvé za týden v Dracově domě na alespoň na chvíli zavládla, zmizela stejně jako sněhová vločka v blízkosti ohně. 

„Ehm…myslím, že bychom se měli jít podívat na děti, že, Harry,“ zamumlala Alana a opatrně, ale rozhodně ho chytla za ruku. Harry se očividně zmítal mezi touhou před Luciusovým ledovým pohledem zalézt metr pod zem nebo podpořit Draca a počastovat Malfoye staršího nějakou nepěknou kletou. 

„Pojď, Harry, půjdeme Scorpiusovi a Rose vysvětlit, že ani v kouzelnickém světě neexistují mluvící krysy,“ usmála se Alana poněkud křečovitě. Harry se podvolil jejímu vedení, ale přes rameno vrhl na Draca starostlivý pohled, který se vzápětí, když přejel na Luciuse, změnil ve varovný. 

Jakmile se za Alanou a Harrym zavřely dveře, v místnosti se rozhostilo tíživé ticho. 

Draco zaťal ruce v pěst a zhluboka se nadechl. „Já…já se omlouvám.“ 

Luciusův kontrolovaný výraz rozbilo překvapení. 

Draco si toho ale nevšímal. „Já…moc jsem si přál být hodný nosit jméno Malfoy, ale nemohl jsem jinak… Nemohu být někým jiným, než kým jsem,“ rozhodil rukama. 

„Draco…“ zašeptal Lucius. 

Draco ho zarazil pohybem ruky. „Nech mě, prosím, domluvit. Chtěl bych tě požádat o jediné, abys do toho nezatahoval i děti. Mají tě rády a hrozně by jim ublížilo, kdyby ses s nima přestal vídat.“ 

„Ach, Draco…“ 

Lucius se cítil tak zahanbený jako nikdy předtím. Vyčítal svému synovi něco, za co nemohl. A Draco si přál být hodný jeho. Jeho, který se přidal k Voldemortovi jen kvůli tomu, že ho zlákala vidina moci… Jeho, který svým neuváženým činem ohrozil celou svou rodinu. Jeho, který byl zavřený v Azkabanu. Jeho, který nedokázal zabránit ani smrti své ženy… 

Lucius udělal váhavý krok dopředu a nejistě Draca objal. Byl vychovaný v tradici, kde se učilo pomocí trestů a náklonnost byla chápána jako slabost. 

Draco mu objetí opětoval, nejprve nejistě, ale poté silněji. Cítil, jak se mu svírá hrdlo a v očích ho pálily slzy. 

„Draco, to já se…musím omluvit,“ vypravil ze sebe Lucius. „Mýlil jsem se. Byl jsem k tobě nespravedlivý a krutý. Já…omlouvám se. Za všechno, udělal jsem tolik chyb…“ 

Oba od sebe ustoupili, dojatí a zároveň se cítili rozpačitě a trochu nepříjemně. 

„Dáš si něco k pití?“ 

„Děkuji, Draco. Máš ohnivou whisky?“ 

„Jistě.“ 

Ze dveří sousedního pokoje vystrčila hlavu Alana. 

„Bezva, jste oba živí a zdraví,“ uculila se. 

Draco ani na okamžik nezapochyboval, že využila jednu z těch hraček z Kratochvilných kouzelnických kejklí, které k jeho naprostému zoufalství občas kupovala jeho dětem, a že s Harrym poslouchali, o čem se baví. 

Do haly vtrhli jako velká voda Scorpius a Rose. 

„Dědo, dědo…“ křičeli nadšeně. 

Lucius se usmál, odložil skleničku s whisky na krbovou římsu a sklonil se, aby je objal. 

„Dědo, věděl jsi, že krysy umí vařit?“ vykřikla Rose. 

„A proč nemáme místo skřítků krysy?“ doplnil svou sestru Scorpius. 

Lucius se podíval na Draca napůl zmateně a napůl vyděšeně. 

Draco se v zoufalství, předstíraném jen částečně, chytil za hlavu. „Né,“ zasténal, „cos jim to, Harry, zase přinesl?“ 

„Promiň, vysvětlím jim to,“ podíval se na něj Harry s omluvnou kajícností, pod nímž se ale skrývala jiskra pobavení. 

To obrátilo Luciusovu pozornost k příteli jeho syna. 

Napřímil se a odkašlal si. „Doufám, že zítra přijdete na štědrovečerní večeři na Malfoy Manor,“ řekl svým dětem, zaváhal a otočil se k Harrymu. „Toto pozvání se týká i vás, P…pane Pottere.“ 

Draco se zatvářil stejně překvapeně jako Harry. Alana se usmála. 

„Děkuji, pane. Rád přijdu,“ pronesl Harry klidně. 

„Dobře, tak tedy zítra. Teď musím jít.“ 

„Né, dědo, nemůžeš zůstat ještě chvíli?“ prosila Rose a dělala na něj nevinné oči, které tak dobře uměla. Lucius se usmál, ale nenechal se zviklat. 

„Je mi to líto, broučku, ale uvidíme se zítra. Honney už peče krocana.“ 

„Jé, a bude velký?“ dotazovala se Rose. 

„Ten největší,“ usmál se Lucius, pokývnul jim hlavou na pozdrav a zmizel v hučících plamenech v krbu. 

Všichni přítomní – vyjma dětí, které se dohadovaly, co jim přinese Otec Vánoc – se na sebe podívali a pak se začali šťastně smát. I kdyby letos nedostali žádné dárky, tohle by jim bohatě stačilo. 

 

Za beta-read děkuji Claire.

 

předchozí kapitola   následující kapitola 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tedy :)

(larkinh, 1. 12. 2012 23:40)

Lucius byl tedy trochu OOC... takhle dojatě se omlouvat :) ale důležitý je, že se usmířili. Jak už jsem psala, měli by mu někoho dohodit, ať má taky nějakou zábavu :)

Malfoyové řeší vše ve velkém stylu

(Claire, 1. 12. 2012 13:13)

Tahle povídka se mi neskutečně líbí, kapitolku od kapitolky víc a víc.
Vliv Alany na polidštění Luciuse Malfoye, stejně tak lidský Draco, skvělá dvojčata - reálná a "jako živá" a k tomu bonusově vystižená vánoční atmosféra - vážně nádhera. Díky za ni. :-)