Jdi na obsah Jdi na menu
 


Change your mind (1/2)

 

Nejdražší Ginevro, 

nemůžu s tebou a Lunou vyrazit na naší pravidelnou dámskou jízdu. Jsem doma a léčím se ze smutku. Jsem si jistá, že to brzy přejde. 

Ach, asi bych ti měla napsat, co se stalo, že? 

Jeho výsměšná slova mi stále znění v uších. Nepřestávají. Nezmizí. Už od prvního dne, kdy jsem ho potkala, mi ze života dělal peklo. Bylo hloupé myslet si, že až dokončím školu, tak se to změní. Naivně jsem si myslela, že přestane s těmi drobnými schválnostmi a že zjistí, že mě chce. Ale jsem mladá a spoustu věcí se musím teprve naučit… 

Úplně jsem se mýlila. Nechce se mnou mít nic společného. Jsem si jistá, že mé srdce se zacelí a já najdu někoho, kdo bude mít rád mé nepoddajné vlasy, mozek a vůbec všechno. Myslím, že díky tomu, co jsem mu řekla, jsem ho nenávratně ztratila. 

„Neříkejte mi, že byste radši chtěl blondýnu bez mozku, ale s velkýma prsama!“ Ano, tohle jsem na něj zařvala. Jak si asi dokážeš představit, tak mi řekl, že nejsem hodna jeho zájmu a pak - jako obvykle - si dělal legraci z mých vlasů. Poté mě přejel pohledem od hlavy až k patě a ušklíbl se, jako bych mu neměla co nabídnout. Co o mně ví? Mám toho hodně co nabídnout! Umím vařit lektvary lépe, než mnozí naši vrstevníci. (Ale to by samozřejmě nikdy nepřiznal, že). Jsem cílevědomá a odhodlaná, o čem svědčí mé schopnosti zvěromága i to, že se umím bez problémů přemisťovat. Jsem průměrná kuchařka a přeměňovačka (Ano, uvědomuji si, že takové slovo neexistuje a také jsem chvíli váhala, než jsem ho použila). Jsem bilingvní a gramotná. Mám vyhraněné názory a můj nos je přesně uprostřed mého obličeje. Co víc si člověk může přát?

Nejsem si zcela jistá, co říkal dál, protože jsem viděla rudě a pokud by to bylo možné, tak i slyšela. Byla jsem si jistá, že zrovna on ocení inteligentní ženu. Někoho, kdo by s ním mohl spolupracovat na výzkumu a debatovat o knihách. Vždycky jsem si představovala, že si vezmu někoho, kdo se mi inteligenčně vyrovná (Viktor Krum a Ron se samozřejmě nepočítají), protože až zestárneme, tak už nebudeme moci dělat nic jiného, než mluvit. Nejsem nějaká kráska, ale také nejsem ošklivá. Ale jak už jsem psala - ve všem jsem se mýlila.


Takže poté, co řekl, co chtěl říct (pochytila jsem podstatu), jsem začala křičet:
 

„Nemůžete si moc vybírat, pane profesore! Ne s tím, jak vypadáte.“ Ano, řekla jsem to. Očividně s tím nesouhlasil, takže další věc, co si vybavuju, je ta, že začal taky křičet. 

„Když jsem tak ošklivý, tak co tady k čertu děláte?“ 

Byla jsem dost rozrušená (a víš, jak to  vypadá, když jsem rozrušená), že jsem se nestarala o to, co říkám. Velká chyba. Měla jsem si dávat pozor na to, co vypouštím z pusy. 

„Jsem tu protože -  i když jsem nejspíš jediná na světě - vás mám ráda.“ Nemůžu říct nic jiného, než že ztratil řeč. U našeho „milého“ profesora lektvarů je to nevídané, ale on měl vážně dobrou vteřinu pusu dokořán, než se ušklíbl. (Bože, v tu chvíli jsem ho chtěla zabít i líbat) . Tohle byl ten okamžik, kdy mi to vrátil i s úroky. Nechci zacházet do detailů (to, co mi řekl, bylo opravdu hnusné), ale můžu napsat, že se navážel do charakteru Nebelvírů a skutečnosti, že nepotřebuje, aby se o něj někdo staral. (Ve skutečnosti si myslím, že on se občas ptá sám sebe, jestli potřebuje, aby se o něj někdo staral). Pak mi řekl: „Vypadněte z mého domu a už nikdy se nevracejte.“ To se stalo dneska ráno. Netřeba dodávat, že jsem ho od té doby neviděla, že. 

Prosím, nevšímej si těch mokrých skvrn na pergamenu. Křivonožka očichával, co píšu a jeho čumák je opravdu vlhký. Všechno to ve skutečnosti snáším mnohem lépe, než si myslíš. Nalila jsem si trochu brandy, když jsem začala psát tento dopis. Užívám si svou nezávislost. Jsem úspěšná žena! Nepotřebuji ke svému životu muže. Můžu se alespoň věnovat své kariéře a třeba pak najdu i toho Pana pravého. Bude po mně toužit, respektovat mě a milovat a budeme se k sobě hodit i věkem. Vzhled pro něj nebude důležitý. 

Severus Snape je povrchní, bezcitný bastard s křivým nosem, mastnými vlasy a nažloutlou pletí. No, teď vlastně nevím, proč nad ním přemýšlím. Nemám potřebu chtít někoho, kde se ke mě chová jako k mudlovské šmejdce. Už se to nestane. Jsem o hodně víc než mudlovská šmejdka a zasloužím si taky mnohem víc, než by mi on mohl dát. 

Och, měla bych asi dodat, že jsem předtím profesora Snapea sledovala. Ale mám pocit, že jsi to věděla dlouho předtím, než jsem ti to řekla. Kdo ho potřebuje? Hermiona Grangerová ne! Všechno, co potřebuji, jsou mé knihy, kariéra, kocour a přítelkyně. Měly byste si toho vážit. Uvědomuju si, že mnoho mých přátel jsou kluci, ale mám pocit, že to se změní. Pokud ke mně Harry a Ron budou cítit nějaké nepřátelství, tak víš proč. 

Mám blízko k opilosti a začínám blouznit. Teď víš, co se stalo a proč se k vám nemůžu dneska večer připojit a víš, co teď budu dělat. Znáš všechny podstatné věci, takže budu končit. 

S láskou tvá  nejdražší přítelkyně

Hermiona 

XXX 

Pro milovanou Ginny Weasleyovou 

Od nejdražší přítelkyně 

Děkuji moc, Ginny, za záchranu včera v noci. Nečekala jsem, že s Lunou vtrhnete ke mně do bytu a vytáhnete mě do nejbližšího baru, kde si budu moct vylít všechen vztek. Musím říct, že ten alkohol byl mnohem lepší, než ten, co jsem pila doma a opravdu jsem to s vámi dvěma potřebovala probrat. Přestože mě ukrutně bolí hlava, nikdy jsem se necítila tak dobře. Jste skvělé kamarádky. 

Och, pamatuješ si, jak se mi udělalo špatně a já jsem se snažila dojít na záchod bez pomoci? No, nešlo mi to, tak mi někdo přeci jen pomohl. Když se mu podařilo dostat mě ke dveřím dámských toalet, sdělil mi, že říkám ještě mnohem horší věci, když jsem opilá a že dává přednost mým inteligentním průpovídkám za střízliva. Pak mě informoval, že ze sebe dělám blázna. No, bylo pozdě a já jsem toho moc vypila, takže jsem nezvládla nic jiného, než se o něj opírat a přiblble se na něj usmívat. Popadl mě za ruce a odtáhl, aby mi viděl do obličeje. Pak mi odhrnul vlasy z obličeje a pohladil mě po tváři. 

„Dokonce i opilá jsi krásná,“ řekl. Myslím, že se domníval, že si to druhý den nebudu pamatovat, ale mé smysly se dvojnásobně zbystřují v jeho společnosti. Pamatuju si, jak jsem se cítila. U Merlina, doufám, že jsem neřekla nic nevhodného. Přestože si myslím, že si pamatuju, co dělal a říkal, tak si u všech ďasů nemůžu vybavit, co jsem dělala já. Ocitla jsem se v opileckém nebi, když se mě dotýkal, jak jsme tam tak stáli. 

Ale neboj se, Ginny. Neudělal nic víc, než že mě doprovodil na záchod a pak mi pomohl dostat se zpátky. Nevyužil mé opilosti ani zranitelnosti. Nenávidím se, že jsem v tu chvíli byla tak opilá, ale kdybych nebyla v takovém stavu, myslím, že by mi nepomohl. Možná bych mu mohla dát ještě šanci. 

Vsadím všechny galeony, co mám, že jediný důvod, proč byl včera tak hnusný je to, že nevěděl, co si počít s tím, že ho mám ráda. Vsadím se, že to byl jakýsi obranný mechanismus, když mě od sebe odehnal. Možná je prostě zvyklý na to, že je sám a nikdo ho nepotřebuje, takže nevěděl, co má dělat, když jsem řekla, co jsem řekla. No, pamatuji si, co včera udělal a co řekl a půjdu mu to dát najevo. Mám přesně naplánováno, co říct na to, co by mi mohl říct. Tentokrát už budu připravena. Nenechám se vytočit, ani připravit o řeč. 

Severus Snape by si měl dávat dobrý pozor, protože já po něm prahnu, tak jako nikdo nikdy předtím. 

XXX

 

Drahá Ginny, 

poté, co jsem vystřízlivěla jsem se vrátila k jeho domu a zaklepala na dveře. Byla jsem překvapená, že mě vůbec pustil dál potom, co na mě křičel, ať už se nikdy nevrátím. Samozřejmě se u toho strašlivě mračil. Myslím, že když se takhle tváří, tak je roztomilý. Och, jsi znechucená? Vsadím se, že ano. Omlouvám se, pokud jsem ti způsobila jakoukoliv újmu. Ale nezapomeň, že tě mám ráda a jsi má nejlepší kamarádka. 

Ale zpátky k mému vyprávění. Založil si ruce na prsou a zeptal se mě, co chci. Odpověděla jsem mu, že chci přesně to samé, co jsem mu řekla, že chci minule. Ušklíbl se - typický Severus Snape - ale já jsem mu řekla, že si pamatuji, co pro mě udělal včera v noci a úšklebek hned zmizel z jeho tváře.

 

„Nevím, o čem to mluvíte.“ Opravdu zněl jako nevrlé dítě! Přišla jsem k němu blíž a podívala se mu do očí. 

„Myslím, že víte. Nemusíme si hrát na hlupáky, že ano? Jednou za čas máte rád inteligentní výzvu.“ Prohlížela jsem si jeho výraz a myslím, že se cítil nepříjemně, že mám nad ním převahu, tak odstoupil a zastavil se až před krbem. 

„Nepředpokládejte, že o mě něco víte.“ Na chvíli jsem si myslela, že to znělo skoro smutně, ale ten dojem se okamžitě vytratil, když se otočil a pokračoval: „Protože nic nevíte a nikdy vědět nebudete.“ 

„Nespoléhejte na to,“ odpověděla jsem. 

Pak jsem odešla. Vyšla jsem ven a nechala ho tam stát. Všechno to bylo součástí mého plánu. Uvidíš. Nesnažím se ho svést, nebo tak něco. Jen se snažím, aby si uvědomil, že jsem někdo, s kým se může snést. Před dvěma dny ses mě zeptala: „Proč chceš být zrovna se Snapem?“ Protože jsem byla příliš opilá a neodpověděla jsem ti, učiním to teď: Proč chceš chodit s Dracem Malfoyem? Ano, vím o vás dvou, ale neptej se mě, jak jsem na to přišla. Je to mé tajemství. Myslím, že obě máme slabost pro ty „bad boys“, že? 

Pošlu ti další dopis, až s ním budu znovu mluvit a možné ti jednou prozradím skutečný důvod, proč chci Severuse Snapea. 

Hermiona 

XXX

 

Ach, Ginny.  

 

Je mi líto, že ti píšu až teď. Vím, že spolu  mluvíme každý den, ale není komunikace pomocí soví pošty větší zábava? Dobře, momentálně jsem se tebou nemluvila pár dní a stejně tak s profesorem Snapem. 

Neviděla jsem ho ani neslyšela od našeho setkání minulý týden. Jaké překvapení pro něj bude, až se setkáme na vánočním večírku v Bradavicích. Profesorka McGonagallová mě pozvala. Napsala mi, že se mnou chce o něčem mluvit. No, mohlo by to být zajímavé. Chystám se vzít si na sebe šaty, co mi koupili rodiče k narozeninám. Mají krásnou barvu v odstínu královské modré a padnou mi jako ulité. 

Už jsem začala přemýšlet, jestli to všechno má vůbec cenu. Vím, že ty nebo Harry nebo Ron byste řekli, že nemá, protože „u Merlina je to Snape“, ale já jsem si byla tak jistá, že po té noci v klubu ke mně něco cítí. No, možná jsem byla opravdu tak moc opilá, že si to špatně vybavuji, nebo to možná byla jen halucinace. Momentálně jsem dost na pochybách. Pravda je, že když jsem ho viděla naposledy, nepohádali jsme se, ani na sebe nekřičeli. Ani jednou mě nevyhodil ze svého domu, ani mě neproklel nějakou ohavnou kletbou. Možná toho budu později litovat, ale opravdu chci vědět, co si o tom myslíš. Jsi moje nejlepší kamarádka a narozdíl od Harryho a Rona bys mě nikdy neodsoudila proto, že se mi někdo takový líbí.  

Nechť jsou tyto dopisy záznamem mého pokroku. Jsi jediná, kdo ví, jak se věci mají. I když ti to možná nemusím znovu říkat, jsi stále má nejlepší přítelkyně a ty se tak i nadále budeš tvářit. Ha ha. Nebo bys mě mohla zavrhnout. Ale představ si, jak mizerně bych se pak cítila.

Hermiona 

 

následující kapitola

 

Poznámka překladatelky: Hledám někoho, kdo mi povídku obetuje. Najde se někdo takový? Předem děkuji. Druhou část přidám asi jako novoroční překvapení – to záleží na počtu komentářů a na tom, zda bude povídka opravená…

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

oOo

(bella-cissy, 25. 12. 2011 20:39)

Super, úžesné, skvělé. Miluju povídky formou dopisů, je to takové osvěžující. Těším se neskutečně na další - mimochodem, výborný vánoční dárek!

Re: oOo

(Suzanne, 31. 12. 2011 16:07)

Snažím se hledat povídky, které jsou aspoň něčím trošku jiné. Možná tě potěší, že mám rozpřekládanou kapitolovou povídku psanou formou dopisů:) Díky za komentář.

Re: Re: oOo

(bella-cissy, 31. 12. 2011 19:52)

To mě neskutečně těší! Taky plánuju, ale s mojí rychlostí psaní asi by byla tak za deset let... Což o to, děj mám vymyšlený, ale napsat to. Hrozně tě obdivuju, že překládáš, já neumím tak dobře ani jeden jazyk, abych mohla něco stvořit. Hezký nový rok!

:)

(zuzule, 26. 12. 2011 12:03)

No páni! Ta je vážně rozhodnutá ho dostat. :D

Re: :)

(Suzanne, 31. 12. 2011 16:08)

No, Hermiona je cílevědomá - a evidentně nejenom co se týče studia nebo práce:) Díky za komnetář.

Nečekaný dáreček

(Claire, 24. 12. 2011 18:52)

Tak to je opravdu příjemné překvapení, téměř pod stromečkem.
Začíná to vskutku zajímavě - velmi akční Hermiona a Severus, který dle reakcí není tak úplně ve vrcholné formě - a vyhrát může jen jeden. Budu docela s napětím čekat na pokráčko, snad se najde dostatečný počet komentujících fanynek Mistra lektvarů.
Díky moc a krásný Štědrý večer.

Re: Nečekaný dáreček

(Suzanne, 31. 12. 2011 16:05)

Díky za přání i za komentář. Jsem ráda, že tě tahle jednorázovka potěšila.