Jdi na obsah Jdi na menu
 


9. 2. 2014

Nejdražší 

nejdrazsi1.jpg
_______________________________________________________________

2. června 2000

Vážená slečno Grangerová,

cesta proběhla bez problémů. Díky změně časových pásem trpím lehkou bolestí hlavy a mé oči stále nepřivykly ostrému slunci. Jinak se nevyskytly žádné potíže. 

profesor S. Snape VII., držitel Merlinova řádu první třídy

˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜˜***** 

4. června 2000

Vážený profesore S. Snape VII,

velice vám děkuji za dopis, ve kterém jste mě informoval, že jste dorazil v pořádku. S bolestmi hlavy si nedělejte starosti - řekla jsem domácím skřítkům, aby vám do kufru přibalili lektvar proti migréně. Myslím, že vašim očím by prospěly sluneční brýle. 

absolventka Oxfordu, H. M. Grangerová, držitelka Merlinova řádu druhé třídy

*****

6. června 2000 

Vážená H. M. Grangerová, 

děkuji vám, že jste nezapomněla říci domácím skřítkům, aby mi s sebou zabalili i lektvar proti bolesti hlavy. To od vás bylo velice prozíravé. Kdybyste byla stále studentkou, přidělil bych nebelvírské koleji pět bodů. Děkuji Merlinovi, že jste absolvovala před dvěma roky, protože jsem toho ušetřen. Nicméně jsem se ocitl v rozpacích, když jsem si představil, že bych měl shánět sluneční brýle. Naše průzkumná skupina již opustila vesnici (a věřte mi, že tam žádné sluneční brýle k sehnání nebyly), takže v mém zavazadle se taková věc nenachází. 

Prof. S. Snape VII

 ***** 

9. června 2000 

Vážený profesore Snape VII, 

víte, jak mě rozčiluje pomyšlení na to, že bych od vás před dvěma lety mohla získat body a díky tomu vyhrát své koleji školní pohár? A to zrovna díky vám! Na chvíli jsem si skutečně pomyslela, že kdybyste mi někdy přidělil body, vyskočila bych radostí metr do vzduchu. Dostat body od vás by bylo něco nevídaného. Pobavilo mě to. Vydala jsem se na nákupy do Příčné ulice a do mudlovského Londýna a vybrala jsem pro vás tyto sluneční brýle. Myslím, že se pro vás perfektně hodí, protože prodavač mi řekl, že jsou ve stylu Batman. (1)

Hermiona M. Grangerová, čestná absolventka Oxfordu 

***** 

11. června 2000

Vážená Hermiono Grangerová,
 

nemohu vám dostatečně poděkovat za koupení a poslání těchto slunečních brýlí. (A ano, vím moc dobře, jak by si mě někteří lidé přáli důvěrně seznámit s pálkou (2)). Bolest z intenzivního slunečního záření se díky nim značně zmenšila. Mohl jsem použít zastiňovací kouzlo, ale podle Hulia (vyslovuje se to Julio, pokud se nemýlím) příliš mnoho magie může narušit některé kouzelné vlastnosti vzácných rostlin. 

Sbíral jsem a katalogizoval nejrůznější zajímavý rostlinný a živočišný materiál, který bude možné využít v experimentálních lektvarech, až se v září vrátím. Mimochodem, můj učební plán byl již schválen Brumbálem, že? Jsem si jist, že byl, ale bylo by hezké mít to potvrzené. 

Srdečně 

Prof. S. Snape 

*****

13. června 2000

Vážený profesore Snape, 

četla jsem Kouzelnického průvodce rostlinami a živočichy v brazilském pralese a vím, že používání kouzel může narušit přirozenou magii rostlin a zvířat a změnit ji. Snažila jsem se to porovnat s jinými informacemi v dalších knihách, ale nenašla jsem nic, co už bych předtím někde nečetla. Mohl byste se zeptat Julia, jestli zná nějakého botanika, který by se věnoval výzkumu v této oblasti? Je to fascinující. 

Nemůžu si pomoci, ale musím přiznat, že vám trochu závidím. Také bych si přála zkoumat deštné pralesy a sbírat vzorky vzácných rostlin a zvířat! Ano, vaše učební osnovy byly schváleny. Jak je ostatně zvykem. Změnil jste je vůbec za posledních osmnáct let, co učíte? 

Srdečně 

Hermiona Marie Grangerová

 *****

16. června 2000

Vážená Hermiono Marie, 

život v pralese je skutečně fascinující. Barvy jsou tu zářivé, vlhkost nadprůměrná a vůně úžasné. Náš průvodce se v tomto neobydleném místě dobře vyzná. 

Vím, že jste mi řekla, ať vám napíšu všechno, co se zde přihodí, a ať píšu tak často, jak jen budu moci, ale není moc co vyprávět. Opravuji se, není zde moc věcí, které bych vám mohl napsat, aniž bych vzbudil vaši žárlivost.   

Jak jistě víte, shromáždil jsem některé z nejvzácnějších rostlin, jaké si jen dokážete představit. Zde v Brazílii však domorodci mnohé z nich považují za obyčejný plevel, který vyhodí na kompost. 

Je těžké uvěřit, že jsem utratil šestnáct galeonů za jednu rostlinu na Příčné ulici, když jsem mohl odcestovat do Brazílie a obstarat si jí v dostatečném množství zadarmo. Není to tím, že by je neuměli požívat v lektvarech, ale tady rostou v takovém množství, že většinu lidí ani nenapadne tvořit si zásoby – pokud to ovšem nejsou ekologičtí zemědělci. 

Ale každý máme svoje. Viděl jsem mudly, kteří prakticky slintali, že mohou použít telefon, když jsme se dostali do jedné malé mudlovské vesnice. Takže to, co je obvyklé pro mudly z Británie, tedy používat telefon, není obvyklé pro mudly z Brazílie. A co je plevelem pro lidi z Brazílie, je vzácnou rostlinou pro lidi z Anglie.

S pozdravem

Severus Snape

***** 

18. června 2000 

Vážený Severusi Snape, 

jsem šťastná, když čtu, jak si užíváte výpravu do Brazílie. Jen trochu lituji tu sovu, že s dopisem za vámi musí letět takovou dálku. Chtěla jsem odepsat dříve, ale přiznám se, že tuto sovu jsem nejprve musela nechat ošetřit lékokouzelnicí. A za druhé, opravdu nevím, co k tomu dodat. 

Připouštím, že bych se s vámi ráda vypravila do cizích zemí sbírat vzácné přísady do lektvarů. Většina mých přátel by to považovala za sebevraždu, ale pro mě by to byl splněný sen. Ale to vy víte. 

Mimochodem – přihodilo se něco, co mě opravdu pobavilo. To něco totiž zahrnuje vás a Harryho. Jak víte, Harry je na náročném bystrozorském výcviku v Rusku (vypadá to, že chytání padouchů bude jeho životním posláním). Pravidelně mi píše, ale nikdy předtím se nezmínil o vás. Až teď. 

Rozesmálo mě to tak, že vám to nedokážu popsat, tak rovnou přikládám jeho dopis, abyste si sám udělal názor. 

Drahá Mione,

jak jde život v deštivém Skotsku? Stále žiješ v těch starých sklepeních, kde neustále táhne a učíš se děsit nevinné děti jako starý dobrý Snape? 

Vím, že si teď říkáš: „Harry Jamesi Pottere! Harry Jamesi Pottere! Především, já nejsem učitelka lektvarů. Jsem pouze učednicí profesora Snapea, abych se mohla stát Mistrem lektvarů. A snažit se někoho naučit, jak vařit lektvary, rozhodně nepovažuji za terorizování studentů.“ 

Až si zpětně vzpomenu, co jsem ti napsal, tak se budu trochu stydět, takže se předem omlouvám. Proto mi nemůžeš udělit přednášku o neúctě k profesorům a jejich obtížné profesi, jakou je vštěpovat studentům nějaké znalosti a tak dále. Nejsem si zcela jist, co má být dále obsahem tohoto dopisu. Na rozdíl od jistých lidí – ano, ty víš, na koho narážím, si nepíšu osnovy svých dopisů, než je začnu psát. Mám rád spontánní projev. Je to mnohem zábavnější. 

Výcvik v Rusku je mnohem tvrdší, než kdekoliv jinde. Začal jsem se pomalu učit ruštinu. Momentálně umím docela obstojně nadávat. 

Jsem opravdu rád, že tu nejsi se mnou, protože jsi mě a Rona za klení vždycky peskovala. Prozradil jsem svému trenérovi, jak jsi mi chtěla kdysi umýt pusu mýdlem, když jsem zaklel. Prý to možná vyzkouší při bystrozorském tréninku… 

Takže, Snape odjel do Brazílie? Možná, že Snape sní nějaké tamní jídlo, které mu zrovna nesedne a pak natáhne bačkory? Ehm? Nebo možná bude lepší, když na něj zaútočí nějaký obří holub. Nejsem si vůbec jistý, jestli tam nějací holubi žijí, ať už normální, nebo gigantičtí, ale byl by to vcelku neobvyklý způsob, jak zemřít, ne? Jsem si jist, že jsi doporučila Snapeovi, aby jel do Brazílie, jenom proto, že tam určitě dostane nějakou smrtelnou nemoc a ty získáš jeho pozici profesorky lektvarů v Bradavicích. Jak se to vyvíjí? 

Nechám tě dál intrikařit, drahá Mio. Opravdu musím končit, pauza na oběd už je skoro u konce. 

S láskou 

Harry 

A jen tak na okraj, skutečně vařím lektvary, musela jsem připravit vlkodlačí lektvar pro Remuse, který je potřeba pravidelně míchat. Mezitím jsem odeslala asi tucet sov s dopisy, včetně odpovědí na psaní od Harryho a Ginny, které jsem musela slíbit, že s ní půjdu na oběd. Nakonec se vás musím zeptat, zda byste mi nechtěl zaslat některé rostliny, které jste nasbíral, abych je mohla přidat do vaší soukromé sbírky?

S láskou

Hermiona

 *****

21. června 2000

Vážená Hermiono,
 

pravděpodobně mě vůbec nepoznáte, až se na začátku školního roku vrátím do Bradavic, protože můj obličej je díky přemíře slunce červený jako rajče. V své idiocii jsem se neobtěžoval používat žádný ochranný přípravek. A to mě lidé nazývají géniem. 

Prosím, nepřipusťte, aby má laboratoř vybuchla, zatímco v ní pracujete a nepoužívejte žádné přísady z mých osobních zásob, dokud se nevrátím. Ale jsem si jist, že jste dost chytrá, abyste věděla, jaké pravomoci má moje učednice, a nepřekračovala je. Navíc mě dobře znáte.

Teď si dovolím vyjádřit své pobavení nad Potterovým dopisem. Jak vidím, nijak zvlášť se nezměnil. Domnívám se, že možné způsoby mé smrti jsou poněkud absurdní. Obří holub? Mohl jsem zemřít mnoha různými způsoby, takže pochybuji, že by na mě spáchal útok krvelačný pták. Vždycky jsem doufal, že budu zabit mnohem nebezpečnějším zvířetem, než zrovna holubem. 

Možná, že hejno tukanů sní nějaké radioaktivní ovoce, které způsobí, že dočasně zešílí a budou chtít zabít každého muže s iniciálami S. S. – a já se jim zrovna připletu do cesty. Také věřím, že se proti svým létajícím vrahům budu statečně bránit, přestože na konci přece jen zemřu. Merlinžel. Jsem si jistý, že někdo již předpověděl tento neblahý osud, ať už mám svést poslední bitvu s obřím holubem, nebo s hejnem krvelačných radioaktivních tukanů. Nicméně představa souboje s obřím holubem mě tolik neděsí. Přece jenom vrkání není zdaleka tak strašné jako ty zvuky, co svými křídly vydávají tukani. 

Musím končit, protože se obávám, že Hulio jde probudit zbytek naší skupiny, a brzy se vydáme na další túru pralesem.
S pozdravem

Severus

***** 

25. června 2000

Vážený Severusi,
 

těší mě, že jste se nad Harryho dopisem pobavil. Určitě jste neměl moc příležitostí k tomu se smát, pane. Myslím, že v tom, co jste napsal o obřím holubovi, jste měl pravdu. Přepokládám, že muž s vašimi bojovými zkušenostmi, důvtipem a postavením by se měl být schopen ubránit obřímu holubovi nebo hejnu radioaktivních tukanů. Nicméně byste samozřejmě mohl zemřít na následky zranění, které byste v tomto lítém souboji utrpěl. Pamatujte na to, že přestože jste stále energický a vynalézavý, tak už vám není osmnáct.

Kdybych byla na vašem místě, tak bych pečlivě sledovala oblohu a procvičovala své bojové schopnosti. Nicméně, když o tom přemýšlím, mám strach spíše o vaše duševní zdraví. Byl jste příliš dlouho na slunci? Netrpíte vyčerpáním? Nesnědl jste něco syrového? Profesore! Zkontrolujete svůj zdravotní stav dříve, než bude pozdě, prosím. Jinak se možná stanete snesitelným. Možná dokonce i příjemným člověkem.

Vaše Hermiona

***** 

29. června 2000

Vážená Hermiono,
 

nemusíte mít o mě strach. Nejsem nemocný a vůbec se necítím unavený. Prostě jsem zjistil, že mě těší být ve vaší společnosti – i když nás dělí zhruba tři tisíce kilometrů. 

Odepsal bych vám dříve, ale byl jsem zcela ponořen do chytání a katalogizování různých druhů motýlů, což je velmi nudný a zdlouhavý úkol. Právě jsem skončil a momentálně mám roztříděných čtyři sta padesát dva druhů motýlů v nádobách okouzlených proti rozbití.

Zjistil jsem, že třídění motýlů je jednou z věcí, které nejsou součástí činností lektvarového mistra. Ale když chci ty nejlepší a nejčerstvější suroviny, tak nakonec musím sám motýly chytit, roztřídit a zpracovat, protože to za mě nikdo jiný neudělá. To je ten okamžik, kdy by se mi hodila má učednice, ale vy jste bohužel ve Skotsku a ne tady v Brazílii, když bych vás potřeboval.

Váš Severus

P. S. Jak pokračujte s vařením protivlkodlačího lektvaru?

***** 

1. července 2000

Vážený Severusi,
 

děkuji vám za zaslání těch motýlů. Nenávidím jejich chytání a třídění stejně jako vy. Jednou jsem to pro vás musela udělat, jak si jistě vzpomínáte. Strávila jsem celé věky hledáním kvalitní havany, za což, jak předpokládám, mohu poděkovat vám. Z této zkušenosti jsem vyvodila pár triků, jak si chytání motýlů usnadnit. 

Můj výzkum ukázal, že nejjednodušší je k chytání motýlů použít směs vody, cukru a lepidla. Účinné je, když cukr obarvíte na červeno, protože tato barva motýly přitahuje. Pokud se toho budete držet, je pravděpodobné, že během dne se pár motýlů do pasti chytne a vy je pak budete moci jednoduše vytáhnout. 

Když už jste se zmínil o protivlkodlačím lektvaru. Pobavilo mě to, protože profesor Lupin prohlašuje, že ho umím uvařit lépe, než vy. Zřejmě můj lektvar není tak hořký jako ten váš. Zbavila jsem ho té chuti tak, že jsem vyměnila housenky za šťávu z mločího oka. Samozřejmě jsem si vědoma toho, že šťáva z mločího oka by mohla celý lektvar pokazit, tak jsem do něj také přidala sušenou kůži z hřímala… Jak víte, kůže z hřímala do sebe vsákne všechny nevhodné látky z mločího oka. Jak to vypadá, jsem dívka, jejíž fantazii se meze nekladou. 

Vaše přítelkyně 

Hermiona

***** 

6. července 2000 

Vážená Hermiono, 

to bylo, jako kdybyste mi dala facku – kdybyste se něčeho takového odvážila. 

Takže – Lupin si myslí, že umíte uvařit lépe protivlkodlačí lektvar než já? Dobře, v tom případě v tom můžete pokračovat. Nicméně se vás musím zeptat, Hermiono, proč jste se pouštěla do takového projektu? Vařit experimentální lektvary je náročné a nebezpečné – a podávat tyto lektvary bez řádného testování také. Vzpomeňte si, jaké by to mohlo mít důsledky. A připomínám vám, že používat svého přítele jako testovací subjekt není zrovna vhodné, že? 

Nu, když už mluvíme o přátelích… 

Jak se vám daří ve Skotsku? Vycházíte vůbec ze sklepení, kde se bavíte vařením experimentálních lektvarů? Někdo tak mladý jako vy občas potřebuje vidět denní světlo a slunce.

S přáním všeho nejlepšího

Severus

***** 

18. července 2000

Vážený Severusi,
 

opravdu si nejsem jistá, proč jsem se dopustila takové pošetilosti s tím experimentálním lektvarem. Měl jste pravdu a mrzí mě to. 

Chybíte mi ve Skotsku, protože tu není nikdo jiný, kdo by mě zaháněl do postele nebo mě nazýval „hloupou holkou“. Minerva je na mě milá a mohu si s ní kdykoliv příjemně popovídat stejně jako s Hagridem, ale tyto rozhovory neobohacují mou mysl jako konverzace, kterou jsme vedli my dva. 

Právě se chystám na oběd s Ginny, a pak se zastavím u rodičů na večeři. Ale nic mi nedokáže nahradit konverzaci s vámi. Tolik toužím slyšet váš hlas. Nikdy bych nevěřila, že vaše sarkastické a jízlivé poznámky mi budou tolik chybět. 

S láskou 

Hermiona

***** 

30. července  2000 

Nejdražší Hermiono, 

nechtěl jsem vás kritizovat! Není potřeba, abyste se omlouvala, protože všechno, co řeknete nebo uděláte, nemůže být jiné, než dokonalé. Měl jsem vám to říct už předtím. Nevěřím, že byste někomu podala experimentální lektvar, pokud byste si nebyla stoprocentně jistá, že je bezpečný. 

Jste ta nejchytřejší, nejtvrdohlavější a nejkrásnější žena, jakou znám. A tento názor nic nezmění.

S láskou 

Severus

***** 

3. srpna 2000

Severusi,

prosím, přestaň mě takhle zlobit. Myslím, že brzy zešílím, pokud nepřestaneme chodit okolo horké kaše. Přestaň mluvit v narážkách a řekni mi, co cítíš. Vím, co cítím já. Ale taky na to mohu zapomenout a jít dát. Co cítíš, Severusi?

***** 

11. srpna 2000

Milovaná Hermiono, 

vím, že nemá smysl psát ti to teď, když se uvidíme dříve, než bude dopis doručen. Ale uvědomuji si, že když to nenapíšu v tomto dopisu, tak už ti to nikdy nedokážu říct. 

Miluji tě, Hermiono. Vždycky jsem tě miloval, myslím, celou tu dobu, ale opravdu jsem si to uvědomil až nedávno. Dokážeš mě rozesmát, vyvolat na mé tváři úsměv. Tvé dopisy mě tak těšily, až jsem si myslel, že to skoro není možné. Opravdu pochybuji o tom, že bys mohla mé city opětovat. Cítím se jako chlípný stařec, když chci, abys byla po mém boku. Ale už jsem dost starý, abych věděl, co chci – a dokázal si to přiznat. Myslím, že jsem nikdy doopravdy nevěřil na lásku – do chvíle, než jsem tě potkal.

Pokud mé city nebudeš opětovat, tak tento dopis prostě ignoruj. Dělej, že jsi ho nikdy nedostala a já budu předstírat, že jsem ho nikdy nenapsal, zatímco jsem byl pod vlivem alkoholu a samoty nebo něčeho podobného.

S láskou

Severus

***** 

13. srpna 2000 

Nejdražší Severusi,

nebuď hloupý. Jak bych tě mohla nemilovat? 

S láskou 

Hermiona


KONEC

 

***** 

(1)Slovní hříčka. Batman je doslova netopýří muž - a Snape s netopýrem bývá v různých významech často spojován. Ale slovo bat má více významů. Viz níže.

(2)Vtip, který se mi nepodařilo přeložit. Bat v angličtině znamená netopýr, ale také pálka, například basebalová nebo pingpongová. 

***** 

 

Za beta-read děkuji Claire. Pokud jsou tam nějaké chyby, tak je přičtěte na vrub mé maličkosti, při vkládání jsem docela chvátala.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

fajn povídka

(ester-ka, 15. 5. 2014 18:45)

příjemná povídka, pobavila :-)
díky!

:-)

(Kitti, 8. 4. 2014 11:19)

:-))) skvělá dopisovka, díky. To úvodní oslovení:-) Severus VII. jo jo ho ho, včetně dopisu Harryho, díky za skvělý překlad.

:-)

(zuzule, 31. 3. 2014 19:34)

Tak to šlo hezky. Od toho šíleného oslovení až po zamilované. Děkuju, potěšilo