Jdi na obsah Jdi na menu
 


28. 2. 2015

5. Kráska a zvíře (3. část)

 

tale-as-old-as-time---pata-kapitola3.jpg

 

Poznámka překladatelky: Tahle část je poměrně krátká. Očividně jsem při dělení kapitoly na části trochu zapomněla počítat:)

 

♥♥♥

V tu samou chvíli, v jiné části hradu, se přihodilo něco, co se nemělo stát. Jistá upírka, která slídila kolem a pátrala po věcech, po kterých jí nic nebylo, našla nevinně vypadající pozvánku. Naštěstí byla v tu chvíli poblíž Jane a viděla ji.

Krucinál. Athenodora to ví! Jane rychle naklikala esemesku na svém Blackberry a poslala ji Marcusovi i Alecovi.

Ve věži Aro ukryl svou tvář v Belliných vlasech. „Ano, mládě…?“ vydechl a sjel svými rty na její krk.

Marcus a Alec obdrželi zprávu téměř ve stejný okamžik. Obě spěchali do pokojů Jane. „Kde je? “ zeptali se unisono.

Bella byla bez dechu a přitiskla se Arovi ještě blíž. „Myslím…, že vím, co… chci…“ Podívala se mu do očí.

„Odešla tak před dvěma minutami! Snažila jsem se ji sledovat, ale vešla do tajné chodby a já jsem ji ztratila! “ Vysypala ze sebe Jane. „Musíme ji najít.“

Arovi chvíli trvalo, než pochopil, co tím myslela. Jemně ji políbil. "Já taky…,“ přiznal s úsměvem.

Marcus a Alec se připojili k Jane při hledání Athenodory. Neměli tušení, že už je příliš pozdě.

Cítila, jak se usmívá, když se naklonila, aby ho vášnivě políbila.
Přesně v tu chvíli se dveře do místnosti rozlétly. „Co se to tady děje?" vykřikla Athenodora Volturiová. Stála tam a třásla se vztek, ruce sevřené v pěst a opřené o bok. Její oči přeletěly po oblečení na podlaze a dopadly na zlaté šaty visící v otevřené skříni… Zlaté šaty… Ty patřily Didyme. Nikdo jiný je nikdy na sobě neměl, Marcus to přísně zakázal.

„Co to děláš? Vždyť je to člověk! A ty jsi upír!“

„A sakra,“ zašeptala Jane a ukázala na nahoru, odkud se linul Athenodořin křik. Marcus a Alec ji následovali po schodech, i když bylo jasné, že jdou pozdě.

Aro ochranitelsky objímal Bellu. „Co je ti do toho?“ zařval na Athenodoru.

„Co je mi do toho? Porušuješ vlastní zákony! Jsi tak posedlý tou svojí lidskou hračkou, že nevidíš, jak špatný to je. Uvědomuješ si, že svým chováním dáváš všem příklad? Jsi sobecký parchant, Aro Volturi. Radši zničíš náš svět, než aby ses vzdal své malé lidské děvky!“

Bella byla v obličeji bílá jako stěna a držela se Ara za ruku. „Vypadni!“ procedila skrze zuby.

Athenodora se zle ušklíbla. „Říkala jsi něco?“

„Říkala jsem: Vypadni!“ vykřikla Bella. „Zničila jsi nejlepší večer v mém životě. To ti nestačí?“

Athenodora předstírala, že o tom vážně přemýšlí. „No, ani ne. Jak se se mnou opovažuješ mluvit tímto tónem?“

„A co s tím jako uděláš? Zabiješ mě?“ zeptala se Bella kousavě.

Athenodora zasyčela, její oči se přimhouřily a přikrčila se v bojovém postoji.

Aro vyskočil z postele a přistál před Athenodorou. „Vypadni…,“ zavrčel. Jeho oči potemněly. „Nemáš právo ji okřikovat. Mluví s tebou tak, jak si zasloužíš. Nikdy jí neublížíš…“

„To je romantika,“ pronesla ironicky Athenodora. „Neudržíš na sobě kalhoty ani na jeden večer. To jsi skutečně tak nadržený?“

Aro zavrčel ještě temněji. „Dávej si pozor na jazyk, Athenodoro...“

„Doufám, že si uvědomuješ, že až se s ní vyspíš, tak ji budeš muset zabít,“ ušklíbla se. „Vlastně tím by se toho spousta vyřešila… Takže smělo do toho,“ usmála se jedovatě a pokynula mu směrem k posteli.

Jane s Alecem a Marcusem dorazili těsně za dveře. Proč zrovna dnes večer vyrazil Caius na lov? Proč? Jane zavrtěla hlavou a přiložila si prst ke rtům.

„Některým z nás nechybí sebeovládání,“ poznamenal Aro.

„No hlavně, že to říkáš ty,“ ušklíbla se. „A co je sakra tohle?“ Naštvaně ukázala na zlaté šaty. „Možná že tě Markus zabije za to, že jsi vnikl do pokojů Didyme.“

Aro se pochmurně usmál. „Marcus byl ten, kdo Belle půjčil ty šaty…“

„Cože?“ vyprskla naštvaně Athenodora. „To by nikdy nepřipustil. Sama jsem ho o jejich zapůjčení žádala bezpočtukrát.“

„Ale, ano, připustil,“ zamumlala Bella. „Dovolil mi, abych si je půjčila. Nemohla jsem sehnat jiné plesové šaty. Všechny mi byly příliš dlouhé.“

Athenodora rozzuřeně vykřikla.

„Zdá se, že Bella si získala na hradě víc přátel než ty, Athenodoro. A teď zmiz…“

„Nikam nepůjdu. Chci, aby vypadla ona! Copak jsi slepý? To nevidíš, že tě opředla nějakým kouzlem? Ovládá tě!“

„Bella nikam nepůjde. Pokud někdo odejde, tak to budeš jedině ty.“

„Byla jsem tady první. To ona musí odejít!" zasyčela vztekle.

Jane za dveřmi obrátila oči v sloup. „Je mi sedm a chovám se dospěleji.“

„Bella nikam nepůjde. A to je mé poslední slovo.“

Bella se kousla do rtů a pomalu se zvedla z postele a zabalila se do pokrývky. Aro se postavil za ni a ochranitelsky ji objal. Probodával Athenodoru pohledem.

„Budeš ji muset přijmout…,“ řekl mírněji.

„Nechápu to… Je to obyčejný člověk… Není nic… Nemáš žádnou moc… Proč ti na ní tak záleží?“

„Protože ji miluji!“ vykřikl.

Bella vytřeštila oči a podívala se mu do tváře. Pomalu se k němu přitiskla. Navzdory tomu, co se tu dělo, bylo neskutečně šťastná. „A já miluji jeho,“ zašeptala.

„Sláááva,“ vykřikla Jane. „No, předpokládám, že si s Athenodorou Caius zítra poradí.“ S tím vešla do místnosti s Marcusem a Alecem v závěsu.

Aro se podíval na Bellu a pak přesunul pohled na trojici u dveří.

„Co vy tři tady pohledáváte?“ zasyčela Athenodora.

Marcus na ni zíral. „Přišli jsme, abychom odvedli toho, kdo tu nemá co dělat…“

„Tak ji okamžitě vemte pryč. Doufám, že už ji nikdy neuvidím!“

„No, Marcus ve skutečnosti myslel tebe,“ ušklíbl se Alec.

Aro se taky ušklíbl a obrátil svou pozornost zpátky k Belle. „Miluji tě, mládě,“ zašeptal a něžně ji pohladil po tváři.


„Neřekl jsi to jen kvůli Athenodoře?“ ujišťovala se Bella tiše, zatímco Jane s Marcusem a Alecem odváděli naštvanou upírku pryč.

„Rozhodně ne…“ Podíval se jí do očí. Zvedl ji do náručí a odnesl ji zpátky do postele. „Miluji tě víc než cokoliv…“ Políbil ji na čelo. „A je mi strašně líto, co se tady stalo. Byl to dlouhý den. Trochu se prospi,“ zašeptal a pohladil ji po tváři. Lehl si vedle ní a ochranitelsky ji objal.

Znamenala pro ně mnohem víc, než si dokázala představit. Znamenala pro něj všechno.

 

♥♥♥

předchozí kapitola      následující kapitola 

  ♥♥♥ 

 

Překladatelka: Suzanne  

Zdroj obrázku: weheartit.com

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(maryska, 1. 3. 2015 17:24)

Krátká kapitola, ale i tak mi zlepšila nedeli. Ta mrcha mě štve. Už jsem doufala v jejich první milování. :-) Tak snad příště :-) těším se na pokračování.

Re: :)

(Suzanne, 2. 3. 2015 18:03)

Já jsem to s těma stránkama nějak nevychytala, i to se občas stane:) Uvidíme, jestli jim bude příště štěstí víc přát:)

:D

(ranchan, 1. 3. 2015 11:43)

Teda, celou dobu jsem se bála co se stane. Při každé větě jsem očekávala katastrofu, ale nakonec to nedopadlo tak špatně. ;D
Jen se modlím, aby ta krá** ještě něco neprovedla. Děkuji za tuto kapitolu a těším se na pokračování

Re: :D

(Suzanne, 2. 3. 2015 18:02)

No, nedopadlo to ideálně, ale úplně hrozně taky ne:)
Můžu prozradit, že přijdou ještě i jiné starosti:)
Pokusím se, aby další kapitola byla zase v pátek, ale radši nic neslibuji...