Jdi na obsah Jdi na menu
 


22. 5. 2011

7. První pracovní porada


„Zahajuji první pracovní poradu zaměstnanců Bradavic, školy čar a kouzel,“ pronesl Godrik svým nejautoritativnějším tónem a uhodil do stolu malým kladívkem.

„Uvědomuješ si, že když tohle budeš dělat pravidelně, tak budeme mít zničený stůl?“ zeptala se ho Helga.

„Myslela jsem, že jsme si řekli, že žádné kladívko nepotřebujeme,“ okomentovala to Rowena.

„Rozmyslel jsem si to,“ opáčil Godrik. „Myslím, že bych měl mít nějaký odznak autority.“

„Vypadáš jako pitomec,“ přisadil si Salazar.

„Ehm,“ zamumlal Godrik a bouchl znova do stolu.

„Kdy jsme se vlastně dohodli na tom, kdo bude vést tuto schůzi?“ zeptala se Rowena.

„Nedohodli jsme se,“ odpověděl Salazar.

„Budeme se střídat,“ přerušil je Godrik. „Budu vést tuto poradu, po mě Salazar a pak zase já a tak dokola.“

„Ehm,“ odkašlala si Helga hlasitě. Godrik sebou mírně trhl ve svém křesle. Rowena měla podezření, že jejich sám jmenovaný vůdce právě obdržel kopnutí do holeně.

„Dobře, budeme se střídat všichni,“ změnil svůj názor Godrik. „Spokojení?“

„Děkuji,“ odtušila Helga rezervovaně.

„Za prvé projednáme…ehm…nohy,“ Godrik se kolem sebe rozhlédl. „Zaměstnanci budou mít po celou dobu porady své nohy u sebe.“

„Jak si můžeš být jist, že nemáme?“ zeptal se Salazar nevinně.

„On tím nemyslí nás,“ odtušila Rowena. „Helga ho kopla pod stolem, toho sis nevšiml?“

„Eééé…“ Salazar se trochu provinile podíval na Helgu. Godrik se trošku přikrčil a upíral pohled do stolu.

„Všichni zaměstnanci budou mít své nohy pod svými židlemi,“ zopakoval Godrik a zase se vytáhl na židli výš.

Rowena se posadila zpříma, aby to vypadalo, že jeho nařízení dodržuje a sladce se usmála.

„Za druhé,“ pokračoval Godrik. „Sal bude vždycky venku.“

„Hej!“ zvolal Salazar rozhořčeně.

„Ty ne,“ upřesnil Godrik. „Koza. To zatracený zvíře včera sežralo dvoje nebesa u postelí v Nebelvírské koleji a následně značně okousalo můj návrh učebních osnov.“

Rowena se uchechtla. Už bylo načase, aby si na toho chlupatého démona taky stěžoval někdo jiný.

„Udělám pro ni chlívek blízko mé bylinkové zahrady,“ slíbila Helga a Godrik si to zapsal na pergamen.

„Za třetí – jaké předměty budeme vyučovat? Musíme se ujistit, že jsme v tom všichni zajedno.“ Godrik se v tomto bodě zarazil a rozdal jim seznam předmětů.

„To opravdu budeme vyučovat jasnovidectví?“ povzdechla si Rowena. „Je to tak zbytečné. Buď máš ten dar, nebo ne. Když ne, nenaučíš se to.“

„A nikdo z nás ten dar nemá,“ zdůraznila Helga. „Takže, kdo ho bude učit?“

„K tomu se vrátíme později,“ odpověděl Godrik.

Rowena pokračovala ve čtení seznamu.

„Proč budeme mít mudlovské studia?“ zamračil se Salazar. „Co mladé čarodějky a kouzelníci potřebují vědět o mudlech? Co jiného kromě toho, že nejlépe udělají, když se rychle přemístí, až se na ně poženou s planoucími pochodněmi a vidlemi? Nevím, co jiného bychom je měli učit.“

„Myslel jsem, že by bylo pro mládež dobré mít o mudlech dostatek informací, aby se mohli vmísit do davu, aniž by přitom kdokoliv vytahoval vidle,“ odpověděl Godrik.

„Stejně mi to připadá trochu zbytečné,“ zamumlal Salazar. „A doufám, že si nemyslíš, že ten předmět budu učit!“

„To mě ani nenapadlo,“ ujistil ho Godrik. „Všichni víme, co budeme učit. Mudlovská studia jsou jedním z předmětů, který musíme vyřešit, než začne školní rok.“

„A co teda budeme učit?“zeptala se Rowena pro jistotu. Bavili se o tom už od příchodu do Skotska a ona úplně nedůvěřovala Godrikovu seznamu.

„Helga si vezme bylinkářství a kouzelné formule, já obranu proti černé magii a péči o kouzelné tvory, ty, Roweno, budeš vyučovat přeměňování a dějiny čar a kouzel a Salazar lektvary a astronomii.“

„Když už o tom mluvíš,“ přerušil ho Salazar, „souhlasil jsem, že budu učit astronomii, ale ne na jedné z těch tvých zatracených věží!“

„Wilbur toho ví hodně o astronomii,“ navrhla Helga. „Možná, že by ji mohl učit. A stejně tak létání.“

„Bude chtít vyšší plat?“ zeptal se Salazar.

„Pokud zapomene požádat o vyšší plat, tak já mu to připomenu,“ opáčila sladce Helga.

„No, pokud Wilbur bude učit astronomii a létání, ty si můžeš vzít jeden ze zbývajících předmětů,“ navrhl Godrik se spokojeným úsměvem.

„Nebudu učit mudlovská studia,“ zamumlal Salazar. „Které další předměty tam zbyly?“

„Věštění z čísel a Starodávné runy,“ odpověděl Godrik.

„Dva předměty, ve kterých jsem byl nejhorší,“ zasténal Salazar. „Rowena je odborník na starověké runy, takže by mi mohla přenechat přeměňování, ne?“

Rowena se lehce zamračila. Přeměňování byl její oblíbený předmět. Těšila se, až ho bude vyučovat.

„Roweno, no tak,“ prosil Salazar.

„Vyměním Dějiny čar a kouzel za Starověké runy,“ řekla nakonec.

Salazar o tom minutu nebo dvě přemýšlel.

„Roweno, buď rozumná,“ nabádal ji Godrik. „Víš, že Salazar nemá ve zvláštní oblibě dějiny čar a kouzel.“

„Ale ví o dějinách všechno,“ podotkla Rowena. „A navíc já jsem mnohem lepší v přeměňování, než on.“

„To neznamená, že kapituluje a bude učit Dějiny čar a kouzel,“ připomněl jí Godrik. „Pokud se jeden z vás neumoudří, tak se tu budeme dohadovat ještě na začátku září.“

„Prosím, Sal,“ požádala Rowena nejsladším hlasem, který zvládla. Krok za krokem sunula špičku své boty výš po jeho noze a nevinně se na něj usmívala.

„Dobře, vezmu si Dějiny čar a kouzel,“ odpověděl Salazar s rezignovaným zasténáním.

Godrik rychle zaznamenal personální změny na pergamen, než si to někdo stačí rozmyslet.

Rowena se sladce usmála a poslala Salazarovi polibek přes stůl.

„Bod pro tebe,“ zamumlala Helga směrem k Roweně. Byla si dokonale vědoma aktivity pod stolem, i když Godrik o tom neměl ani tušení. „Necítíš se trochu provinile, že s ním takhle manipuluješ?“ zeptala se šeptem.

„Ne,“ odpověděla Rowena s úsměvem. „Za chvíli si bude myslet, že na to přišel jako první.“

„Dobře,“ řekl Godrik s pohledem na šeptající si ženy. „Zbývají Mudlovská studia, Věštění z čísel a Jasnovidectví.“

„Mimochodem, neříkala jsi minulý týden, že jsi našla někoho, kdo by chtěl učit jasnovidectví?“ zeptal se Salazar Helgy. „Nějakou starou bláznivou čarodějnici z jihu?“

„Je trochu výstřední,“ připustila Helga. „Mohla by vzít post učitele Jasnovidectví, ale nevím o nikom, kdo by mohl vyučovat Mudlovská studia nebo Věštění z čísel. Ušetříme peníze, pokud najdeme někoho, kdo vezme oba předměty, stejně jako my.“

„No, pošli té čarodějnici sovu a navrhni jí, jestli nechce jeden z nich učit,“ navrhl Godrik.

Helga přikývla na souhlas. Do začátku školního roku jim zbývalo něco málo přes dva měsíce, takže zatím to nebyla úplně zoufalá situace.

„Myslím, že znám někoho, kdo by mohl dělat knihovnici,“ pokračovala Helga s úsměvem. „Už jsem našla manželský pár, který je schopen ve škole vařit. Přivedou si s sebou personál, věřím, že to budou domácí skřítci. Pro všechny jsem připravila pokoje v blízkosti kuchyně. Pomohu jim, když budu moci. Najít správce by taky nemělo být tak těžké, mám několik zájemců z Prasinek. Ale mám problémy najít nějakého léčitele. Prostě jim nemůžu nabídnout stejný plat jako jiná zařízení.“

„No, dál to zkoušej a my se budeme taky ptát,“ řekl Salazar. „Moje matka by mohla znát nějakého dobrého léčitele. Pošlu jí sovu.“

„Jediným zbývajícím předmětem je přemisťování a myslím, že by bylo nejlepší, kdyby každý z nás učil studenty ze své koleje,“ uzavřela to Helga. „Není to doopravdy nezbytné pro nejmladší studenty, ale myslím, že za pár let by se jim to mohlo hodit. Nemělo by jim trvat déle než několik měsíců se to naučit.“

„Nakonec musíme vyřešit studenty,“ řekl Godrik. „Kolik jich přijmeme a tak dále.“

„Myslím, že jsme se shodli, že první rok budeme brát děti pouze od jedenácti do čtrnácti let,“ poznamenala Rowena. „Když jich přijmeme víc, budeme potřebovat další zaměstnance.“

„Souhlasím,“ odpověděli všichni.

„Začneme přijímat starší studenty příští rok. To by nám mělo poskytnout dostatek času, abychom našli další učitele.“

Opět všichni přikývli na souhlas.

„Kdo všechno tu vlastně bude studovat?“ zeptal se najednou Salazar, jak soustředěně pročítal pergameny. To bylo téma, které se objevilo několikrát předtím, ale teď muselo být definitivně vyřešeno. Už to nemohli odkládat.

„Každý, kdo má magické schopnosti, tu může studovat,“ řekla Helga pevně.

„Nemyslíš si, že je to trochu nebezpečné?“ zeptal se Salazar. „Někdy se objeví lidé s kouzelnickým nadáním i v mudlovské rodině.“

„Na tom není nic špatného, být mudla,“ namítla Helga. Její hlas se mírně zvýšil.

„Jsem více znepokojen odhalením studentů a zaměstnanců výše uvedeným davům s vidlemi, pokud tu dovolíme studovat mudlovským dětem. Udělali jsme spoustu ochranných kouzel, abychom zabránili mudlům ve vstupu, což bylo úplně k ničemu, pokud sem pozveme jejich děti.“

„Snad si vážně nemyslíš, že rodiče našich studentů by nás napadli?“ zeptal se netrpělivě Godrik.

„Nebylo by to poprvé, když rodiče napadli své děti, protože měli schopnosti, kterým oni nerozuměli,“ odsekl Salazar.

„Ale my jim to pomůžeme pochopit,“ zdůraznila Helga.

„Nemůžeš je přimět, aby tomu porozuměli, pokud nebudou chtít,“ namítl Salazar. „Musíme myslet na bezpečnost všech studentů.“

„Nemůžeme odmítat studenty jenom proto, že jsou to mudlové,“ odsekla Helga.

„Možná bychom se měli omezit na ty děti, které budou mít sílu a odvahu, aby se postavili svým rodinám?“ navrhl Godrik.

„Pokud budeme přijímat studenty s ohledem na to, jak by mohli být nebezpeční, možná bychom měli přijmout pouze ty, kteří mají za sebou už nějaké kouzelnické zkušenosti a umí svou moc ovládat, ne?“ Rowena čekala, až ostatní posoudí její návrh. Měla před sebou vizi výbuchů a magických nehod každý druhý den, jak by netrénované děti způsobovali zmatek.

„Nebudeme omezovat přijetí studentů,“ odsekla Helga znovu. „Ne kvůli tomu, že nejsou dost stateční, nebo chytří a už vůbec ne kvůli tomu, kým jsou jejich rodiče!“

Všichni zmlkli, jak Helga mluvila. Bylo vzácné, aby zvýšila hlas a ještě vzácnější, že ztratila svoji trpělivost. Kdykoliv zvedla hlas, všichni ji poslechli.

Rozpačitě se na sebe podívali a Helga se na každého postupně zamračila.

„Už jsme se dohodli, že rozdělíme studenty do čtyř kolejí,“ pokračovala Helga už zase normálním hlasem. „Pokud máte výhrady k některým studentům, tak já vezmu všechny, které vy odmítnete. Jsem si jistá, že to zvládnu.“

Všichni souhlasně přikývli a atmosféra se brzy zase uvolnila. Jejich rozmíšky byly rychle zapomenuty pod vzrušením z jejich odvážného podniku.

Za bete-read děkuji mnohokrát Snapeovkám.

 

předchozí kapitola           následující kapitola

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(pimpinela, 15. 7. 2011 15:21)

Helga ma u mňa 100 bodov. :D...skvelá všetkých ich presvedčila :). Ešte sa mi páčils tá hláška
"Zaměstnanci budou mít po celou dobu porady své nohy u sebe.“ :D :D