Jdi na obsah Jdi na menu
 


26. 7. 2014

  Písek v botách (2. část) 

 

pisek-v-botach222.jpg  

Varování překladatelky: Tohle je hodně netradiční slash. Charaktery OOC (vlastně jsou spíše obrácené), slash, místy romantika v romantických kulisách, klišé, instantní vztah. Jednoduše, kdo si nedokáže představit Snapea v plavkách ani ve snu, ať nečte, nebo jen na vlastní nebezpečí:) 

Povídka inspirovaná písničkou Sand In My Shoes od Dido, kterou si můžete poslechnout třeba zde: http://www.youtube.com/watch?v=_lrVymj9xHY.

V originále se jedná o jednorázovou povídku, ale protože má přes dvacet stran ve wordu, rozdělila jsem ji při překladu do tří částí. 


000 


„Takže jsi v posledních letech žil jako mudla?“ zeptal se Harry, když leželi v posteli a jednou rukou přejížděl po Snapeově nahé hrudi. 

„Více méně,“ pokrčil rameny Snape, ruce založené za hlavou a díval se do stropu. „Bral jsem věci tak, jak přicházely, a užíval jsem si každý den tak jako nikdy předtím.“ 

Harry se zamračil a naklonil hlavu na stranu a z boku zíral na Snapea, jako by prohlásil, že je králem světa. „Jak můžeš ztrácet drahocenný čas tím, že nic neděláš? Já už jsem skoro v křeči jen z toho, jak tady ležíme.“ 

Snape otočila hlavu a podíval se na druhého muže, který ležel vedle něho. Jedno obočí se tázavě povytáhlo. „Myslel jsem, že tě baví ztrácet čas? Jako dítě ses věnoval hlavně bezvýznamným činnostem, pokud si pamatuju?“ 

„Změnil jsem se.“ Tentokrát pokrčil rameny Harry. 

„To jsem pochopil,“ Snapeovo druhé obočí se připojilo k tomu prvnímu. „Vynikající bystrozor se záznamem čistým jako lilie, co neměl dovolenou Merlin ví kolik let a nemá čas prakticky na nic…“ 

Harry sjel rukou ze Snapeovy hrudi až na hladké břicho, pak se opřel o loket a podepřel si hlavu. „Kdo by potom chytal zločince?“ zeptal se, aniž by čekal na odpověď. „Vím, že Ministerstvo pracuje rychleji než dřív, a nechci, aby to znělo arogantně nebo že přeceňuji své schopnosti, ale každý zločinec, kterého chytím, už nikomu nemůže ublížit. A když se rozhodnu někoho dopadnout, tak to taky udělám.“ 

Snape znovu povytáhl obočí. „Z toho, co jsi právě řekl, bych usoudil, že si stěží dovoluješ žít, Pottere.“ 

Harry se zamračil a podíval se Snapeovi do očí. „Žiju. Zlepšoval jsem svoje schopnosti po celou dobu, což mě udrželo naživu. Bylo by hloupé porazit Pána zla a pak být zabit nějakým zlodějíčkem, který se snaží okrást nějakou stařenku na ulici. 

„Nemyslel jsem to přesně takhle, Pottere,“ povzdechl si Snape. Zvedl se na lokty a pozorně sledoval Harryho. „Vyprávěl jsi mi trochu o své práci, ale stěží ses zmínil o svých přátelích. Zmínil si pana Weasleyho pouze ve smyslu, že s ním pracuješ na bystrozorském oddělení. Předpokládám, že se nakonec oženil se slečnou Grangerovou?“ 

„No jo…Vzali se před rokem.“ Harryho zamračení zesílilo, když si uvědomil, že si z obřadu moc nepamatuje, natož z následné hostiny. Uvědomil si, že je to proto, že na ní vydržel jen tak dlouho, aby pronesl přípitek jako ženichův svědek, a pak pospíchal do práce. Zavrtěl hlavou a stále zíral na Snapea. „Byla to právě Hermiona, která mě přesvědčila, abych odjel na dovolenou.“ 

Hladový záblesk probleskl ve Snapeových očích, když se k němu naklonil. „To pak mladé paní Weasleyové dlužím své poděkování,“ pronesl hrdelním hlasem předtím, než se znovu vrhl na Harryho. 

Harry se zasmál. Měl pocit, že je to snad poprvé za několik let. 

000 

„Uklidni se, Pottere… a přestaň sebou vrtět!“ 

„Co to děláme?“ zasténal Harry. „Je to plýtvání časem…“ Snapeův ostrý pohled ho umlčel, ale výraz jeho tváře nadále prozrazoval jeho nervozitu. 

„Pottere… Mlč a užij si to,“ zavrčel Snape a přejel si rukou po tváři. 

„Jen to prostě nechápu. Všechno, co teď děláme, je to, že tu sedíme a pijeme ovocné koktejly.“ 

„Říká se tomu relaxace, tupče,“ odsekl Snape předtím, než se napil Piňa Colady. Harry by nikdy neřekl, že Snapea uvidí pít něco takového. 

Harry se opřel v bílé plážové židli, pozoroval vlny a poslouchal děti, jak křičí a smějí se, zatímco se honily ve vlnách. Napil se ze svého koktejlu a koutkem oka pozoroval Snapea.

Líbilo se mu, jak jeho ohryzek poskakuje, když polyká, nebo jak si olizuje rty. Na ty rty nemohl přestat myslet. Nikdy by ho nenapadlo, že Snape bude polehávat na pláži, ale pokud mohl soudit podle jeho opálení, dělal to poměrně často. 

„Nikdy bych si nemyslel, že jsi plážový typ, Snape,“ poznamenal. 

„A mě by nikdy nenapadlo, že zapomeneš, jak se bavit,“ odsekl Snape a povytáhl obočí nad svými brýlemi. 

Harry mu věnoval ostrý pohled, který byl patrný i přes jeho vlastní sluneční brýle. 

„Pravda bolí, Pottere?“ 

„Ťal jsi do živého, Snape,“ odsekl Harry s nepřeslechnutelným sarkasmem. „Mé srdce krvácí.“ 

„Kdyby to bylo tak snadné, Pottere,“ zamumlal Snape nepřítomně a posunul si brýle na špičku nosu, když sledoval, jak kolem nich prochází opálený mladík. 

„Cha! Povídej se na sebe, ty starý chlípníku!“ vykřikl Harry. 

Snape mu věnoval úsměv, posunul si brýle zpátky ke kořeni nosu a pohodlně se opřel. „No dobře, není to tak působivé jako dříve, když jsi kolem mě pochodoval a ukazoval nahou kůži.“ 

„Vážně?“ ušklíbl se Harry. Odhodil své sluneční brýle, vstal a udělal pár kroků, sklonil se, nabral trochu písku a posypal si jím hruď. Vrhl po Severusovi okouzlující úsměv a promenádoval se před ním, nenápadně se ujišťuje, že druhý muž patřičně ocení houpání jeho boků a chvění řas. 

„Tak jak se ti líbila přehlídka, Snape?“ zasmál se a vracel se zpátky pod slunečník, kde zaťal své bicepsy na rukou a předvedl je Snapeovi, což vyvolalo jeho odfrknutí. 

„Ukaž mi víc těla a uvidíme,“ ušklíbl se Snape. „Tvoje přehlídka mohla být… více nápaditá.“ 

„To si necháme na noc. Pokud jsi zapomněl, tohle není nudistická pláž, Snape,“ pohrozil prstem Harry staršímu muži. 

„Škoda,“ poznamenal Snape, zavřel oči a pohodlně se položil na lehátko s rukama za hlavou. 

„Jsi starý nemrava,“ obvinil ho Harry s úsměvem, když se opět posadil. 

„Snažím se.“

000 

„Nikdy bych tě nepodezříval z toho, že jsi romantik.“ 

Snape si odfrkl a věnoval Harrymu ironický pohled. „Nejsem, ale je mi známo, že romantika obvykle vede k fantastickému sexu.“ 

Harry zjistil, že v posledních dvou dnech je mnohem snazší se smát než kdykoliv předtím. Zavěsil se do Snapea, když spolu kráčeli po pláži zalité měsíčním světlem. Několik zrnek písku mu vlezlo do bot, ale neshledával to nepohodlným, nýbrž překvapivě… uklidňujícím. Snapeovy rty se pohnuly v náznaku úsměvu a připomněly Harrymu, že tento muž není tím, kým si myslel, že je. Ve skutečnosti jeho rty byly neodolatelné… 

„Pottere!“ 

Harry se usmál poté, co si ukradl rychlý polibek, a pokračoval v chůzi. Snape se zastavil a zatahal ho za ruku, kterou stále držel ve své dlani. „Neříkej, že se ti to nelíbilo, Snape.“ 

„Naopak, Pottere,“ zavrčel Snape, přišel k němu a sevřel ho v objetí. „Jen se mi nelíbilo, že to nepokračuje.“ 

Harry spokojeně zavzdychal, jak v náručí druhého muže roztával. Po chvíli mu v hlavě zůstala jediná myšlenka: Sakra, ten chlap ale umí líbat! 

Po dlouhém intenzivním polibku se Snape odtáhl, přestože stále držel mladšího muže kolem pasu. „Pottere, vypadáš úplně mimo.“ 

„A čí je to vina, Snape?“ zamumlal Harry a snažil se opět nahodit své mozkové závity. 

„Myslím, že by ti prospěla studená sprcha, Pottere.“ 

„A připojíš se ke mně?“ zašeptal Harry škádlivě. 

„Hm, to se uvidí.“ Snape se ušklíbl, když chytil mladšího muže do náručí. Harryho zmatek z té nenadálé akce přerostl v rozhořčení, když dopadl do chladných mořských vln, zatímco vyšší muž na něj shora shlížel. 

„A je to. To by tě mělo zchladit,“ ušklíbl se a zjevně přemáhal smích. 

„Ty… mizero!“ vykřikl Harry a pokusil se postavit. Došlápl na cosi kluzkého, uklouzl, spadl zpátky do moře a začal prskat slanou vodu. Snape se rozesmál nahlas. Harry bojovně zavrčel, posunul se, stáhl druhého muže do písku a začal s ním zápasit, až se oba ocitli ve vodě. „Cha… Aááá.“ 

Harry se obrátil, když se Snape postavil ve vlnách a začal po něm cákat spousty slané vody, ve tváři jasně čitelné pobavení. „Co jsi říkal, Pottere?“ 

„Že tě,“ prskal Harry, „nesnáším,“ kašlal, „ty bas… Snape!“ Dokončil Harry se zavrčením, využil svého bystrozorského tréninku, zachytil nohama Snapea a mrštil jím do vody. „To máš za to, ty zatracený mizero!“ A vyrazil se smíchem dál po pláži a rozstřikoval kolem sebe vodu, jak běžel ve vlnách. 

„Chlapec, který stále bude chlapcem,“ zamumlal Snape. V očích se mu zablesklo (někdo, kdo by chtěl umřít, nebo tak něco, by se asi odvážil říct, že zatřpytilo), když sledoval Harryho, a pak se pustil do jeho pronásledování. 

000 

Harry se skrz páru, která stoupala z jeho hrnku s kávou, díval na muže, který seděl na druhé straně malého stolku. Nápadně velký nos měl zabořený do mudlovských novin, které jim přinesla pokojová služba. Harry se napil horké kávy a uvažoval nad tím, jak je život zvláštní. Snape žil uplynulých deset let v mudlovském světě a zdálo se, že si užívá jednoduchý a bezstarostný život, o kterém si předním mohl jen nechat zdát. 

Snape se usmíval, smál se a žertoval a vypadalo to, že skutečně dokázal nechat minulost za sebou a začít nový život. Vypadal spokojeně. 

Harry si uvědomil, že on tedy se svým životem spokojený není. Od chvíle, kdy skončila válka, se choval zodpovědně – až příliš, jak říkali jeho přátelé - tvrdě pracoval a nic jiného téměř neznal. Problém byl v tom, že mu vůbec nedošlo, jak je s tímto způsobem života nespokojený, dokud nepotkal Snapea a neuvědomil si rozdíly mezi nimi. Vypadalo to, jako by se jejich role obrátily. 

„Pottere, přestaň na mě laskavě takhle civět.“ 

Harry se na něj usmál přes svůj hrnek, přitáhl si bílý froté župan blíž k tělu a rozhlédl se po pokoji. Obzvláště ho přitahovaly velké skleněné dveře vedoucí na balkón. Dlouhé průsvitné závěsy lehce povlávaly ve větru se slanou příchutí oceánu. 

„Víš,“ začal mluvit a trochu se u toho mračil, „tvůj pokoj je mnohem větší než můj. A nemám balkón.“ 

„To protože jsi strašný host, Pottere. Kdo ví, co bys vyváděl za nepřístojnosti přímo před balkónovými dveřmi,“ řekl Snape a upil se svého šálku s kávou, aniž by odtrhl pohled od novin. Pak se na něj krátce podíval. „Přestaň na mě vyplazovat jazyk, existují jiné možnosti, jak bys ho mohl využít.“ 

Harry vtáhl svůj jazyk zpět do úst a usmál se. „Už zase? Jsi nenasytný.“ 

„To přichází s věkem,“ odfrkl si Snape. 

„Budeš mě postrádat, až odjedu, Snape? Už nebudeš mít nikoho, s kým by sis mohl užívat ohromující sex,“ dobíral si ho Harry. 

Au contraire, (1) můj bláhový příteli, jsem si jist, že dostanu další zajímavé nabídky a nebude jich málo,“ odpověděl Snape samolibě a podíval se na Harryho. „I když musím přiznat, že ta tvoje byla za dlouhou dobu zdaleka nejlákavější.“ 

„Vsadím se, že to říkáš každému milenci,“ zahučel Harry dobromyslně. „A to jsem si myslel, že jsem nezapomenutelný.“ 

„Věř mi, Pottere, od chvíle, kdy jsem tě poprvé spatřil, jsi byl nezapomenutelný,“ zamumlal Snape s náznakem ironie. 

Harry se zachechtal a pomyslel si, že s tím musí souhlasit. Koneckonců, kolik jedenáctiletých kluků se vrhne do boje s obřím trollem na dívčích záchodech? Nebo zabije obřího hada v pouhých dvanácti letech? Nebo se ubrání celé armádě mozkomorů, nebo… 

Harry zavrtěl hlavou, když si uvědomil, že i když v raném věku stál mnohokrát tváří tvář smrti (které se mu pokaždé podařilo utéct), nenechal se tím poznamenat a dál si užíval své dětství a dospívání. Co se stalo s těmi bezstarostnými dny? Kdy se změnil v muže, který raději bude pronásledovat černokněžníky, než aby šel svým nejlepším přátelům na svatbu?

„Nad čím přemýšlíš teď, Pottere?“ vyštěkl Snape a přerušil tok jeho úvah.
 

„Cože?“ zeptal se zmateně. Snape překvapivě ignoroval možnost počastovat ho nějakou ironickou poznámkou a jen odložil noviny a podíval se na Harryho.

„Vzdychal jsi a tvářil ses, jako by ti někdo právě řekl, že umřela tvoje sova,“ poznamenal Snape nerudně. „Ve skutečnosti vypadáš ještě hůř, než když sem tě tady poprvé potkal.“ 

„Za prvé, nemám žádnou sovu od té doby, co Hedvika umřela… a stále nevím, kdo ji zabil… a za druhé, jen jsem přemýšlel,“ pokrčil rameny. 

Byla to opět připomínka toho, jak moc se změnily okolnosti, když  Snape nevyužil příležitosti, aby mohl urážet Harryho inteligenci. 

„To muselo být něco opravdu depresivního, když jsi vypadal tak žalostně,“ ušklíbl se Snape lehce. Když vstal, jeho froté župan mu zavlál kolem dlouhých nohou. Postavil se za Harryho a položil mu ruce na ramena. „Jsi hrozně napjatý,“ zamumlal, když mu je začal masírovat. 

„Hm,“ zasténal Harry a přivřel blaženě oči. „Máš skutečně kouzelné prsty,“ řekl Snapeovi, který zpracovával jeho ztuhlé svalstvo. 

„Já vím,“ ušklíbl se Snape. „A navíc jsi mi to řekl už včera v noci.“ 

„Chlípníku,“ zamumlal Harry a soustředil se na ty obratné ruce, které tak dovedně odstraňovaly ztuhlost a napětí. 

„Prozraď mi, na cos myslel, Pottere, a já ti za odměnu ukážu, jak magické prsty skutečně mám,“ zašeptal Snape, když se sklonil k Harryho uchu a pak ho lehce kousl. 

„Ach,“ zasténal Harry a doširoka otevřel oči, když Snape doputoval svými ústy po jeho krku k místu, kde se stýkal s ramenem. 

„Prozraď mi to,“ zašeptal Snape znova. 

„Jen jsem přemýšlel nad tím… jak velké rozdíly jsou mezi mým dětstvím a současným životem,“ zasténal Harry, ale tentokrát v tom nebylo žádné potěšení. 

„Myslel jsem, že jsme se dohodli, že se nebudeme zaobírat minulostí nebo budoucností a jen si užijeme tyto dva týdny,“ odpověděl Snape a ucouvl, i když jeho prsty dál masírovaly Harryho ramena. Trochu odhrnul jeho župan, aby k němu měl lepší přístup. 

„Jo, já vím,“ souhlasil Harry. „Jde o to, že… když sem tě tu znovu viděl, tak se mi to všechno vrátilo.“ 

Snape se zarazil a Harry tiše zasténal nad ztrátou toho báječného pocitu. Začal Harryho znovu masírovat a tiše si povzdychl. „Mrzí mě, pokud jsem ti způsobil nějaké strádání,“ řekl tiše. Ačkoliv se nedalo jednoznačně říct, jestli se omlouvá za přítomnost nebo za minulost, byl to důkaz toho, jak moc se Snape změnil. Ale rozhodně se změnil k lepšímu. 

Harry zachytil ruku staršího muže a otočil se v křesle, aby se na něj mohl podívat. „Tohle neříkej,“ zamumlal a stiskl mu prsty. „Jsem rád, že jsem tě znova potkal.“ Přitáhl si opálené ruce k ústům a jemně je políbil, pohled ponořený do Snapeových očí. 

V těch temných očích se objevil zvláštní lesk, ale zmizel dříve, než Harry stihl jen zauvažovat nad tím, co by to mohlo znamenat. Nahradil ho záblesk, který už dokázal dobře poznat, a musel se usmát, když byl vzápětí vytažen na nohy. 

Harry si nemohl pomoci, ale když ho druhý muž vedl k velké posteli, musel s úsměvem přemýšlet o tom, že se za chvíli dočká dalšího důkazu toho, že Snape má skutečně magické prsty. 

000 


„Na to zapomeň!“
 

„No tak, Seve, nebuď takový otrava.“ 

„Jen vzhledem k tomu, že se mnou sdílíš jisté aktivity, tě za tohle příšerné oslovení neprokleju, ale jen pro tentokrát.“ 

Harry si povzdechl, našpulil rty a svěsil ruku, v níž třímal výstřední klobouk. Jeho oči byly v chladném vzduchu turistického obchodu lesklé. „Snape…“ 

„Pottere, jako profesor v Bradavicích jsem viděl už dost krokodýlích slz, abych je poznal, a popravdě trochu mě uráží, že na mě něco takového zkoušíš,“ řekl Snape rozzlobeně, když si založil ruce na hrudi a přezíravě si odfrkl. 

„No dobře,“ zamumlal Harry, jehož oči byly nyní zcela suché. „Jen jsem se chtěl trochu pobavit. Turisty, kteří nosí tyhle klobouky, vidíš všude kolem.“ 

„Už jsi někdy viděl, že bych byl jako ostatní?“ ušklíbl se Snape. 

„Jen s ostatními Zmijozely. Nebo se Smrtijedy,“ oplatil mu Harry drze úšklebek a s léty praxe se vyhnul Snapeově ruce, které se po něm ohnala. 

„Aha, a teď si myslíš, jak jsi vtipný, že?“ zeptal se Snape posměšně. 

„To už jsem slyšel i dřív,“ ušklíbl se Harry hravě, pak ale zvážněl, když se zamyslel. „Samozřejmě, častěji mi říkali, že vypadám sklesle.“ 

„Přesně jako Hardy har har,“ Snape obrátil oči v sloup.

„Když už to musíš vědět, tak můj oblíbenec byl Lippy Lion,“ pokrčil rameny Harry. (2) 

„Kdy jsi, prosím tě, sledoval americkou televizi?“ zeptal se Snape. „Nestrávil jsi snad celé dětství zavřený někde v přístěnku?“ 

„Hej. Nikdy nepodceňuj sílu zvuku z televize. Dudley sledoval tenhle kreslený seriál tak často a tak nahlas, že se divím, že jsi to neslyšel až do Skotska, když jsi učil děti v Bradavicích… Samozřejmě jsi neučil mě, protože jsem byl tehdy příliš mladý a ty… ehm….“ 

Harry zjistil, že Snapeova ústa na těch jeho jsou velmi účinnou metodou, jak přestat mluvit.

000 

„Nemůžu uvěřit, že jsi mě přemluvil k zakoupení tak absurdní hry,“ zavrčel Snape, když postavil pět malých prasátek do středu. 

„Kdysi jsem to viděl hrát na základní škole,“ pokrčil rameny Harry, když se blížil ke stolu, kde Snape rozložil hru a postavil jejich nápoje. 

„Proč jsi neměl takový dar ke slovům, když jsi byl mladší?“ ušklíbl se Snape. „Viděl jsem to hrát… to znamená, že ty jsi tu hru nikdy nehrál?“ 

„No… Dudley po mě vždycky hodil prasátka, když jsem se chtěl připojit,“ oplatil mu Harry dobromyslně úšklebek. „Nevadilo mi to, protože čas od času nějakou záhadou jedno z těch prasátek vzlétlo a uhodilo Dudleyho do nosu.“ 

„Asi poznalo spřízněnou duši,“ poznamenal Snape a Harry se rozesmál. 

„Možná,“ smál se. „I když momentálně je Dudley v pohodě. Říkal jsem ti, že si posíláme přání k Vánocům? Někdy za ním dokonce zajedu na návštěvu, i když je fakt, že už jsem tam dlouho nebyl,“ zamračil se. „Vážně nemám čas.“ 

„Samozřejmě, že nemáš,“ ušklíbl se Snape. „Co může být důležitějšího než práce, která tě už ani nebaví? Určitě ne rodina a přátelé.“ 

„Mám rád svou práci,“ namítl Harry a zamračil se. „A není to tak, že je důležitější, jen se prostě zločinci sami nepochytají.“ 

„Existují však i jiní bystrozorové, kteří by je mohli chytat, když ty budeš trávit čas se svými nejbližšími, ne?“ Snape se napil nápoje, než začali hrát. 

„Promiň, ale už jsi viděl, jak neschopné Ministerstvo je? Někteří z nejlepších bystrozorů a bystrozorek zemřeli ve válce proti Voldemortovi a ti, co přežili nebo jsou noví, nejsou žádné hvězdy,“ odfrkl si Harry. „Znám bystrozory, co tu práci dělají déle, než jsem naživu a chodí si ke mně pro rady. Není to moje chyba, ale mám prostě pocit, že je mojí povinností zbavovat svět zla.“ 

„Asi to není tvoje vina,“ souhlasil Snape. „Koneckonců jistý megalomanský psychopat tě chtěl zabít ještě jako dítě a pak jsi byl předurčen k tomu, abys ho zastavil, což tě muselo nějak poznamenat.“ 

„Navíc vypadám skvěle v té rudé bystrozorské uniformě,“ Harry hravě povytáhl obočí. „Připomíná mi barvy Nebelvíru.“ 

„Hm,“ odfrkl si Snape. „Troufám si říct, že vypadáš líp bez šatů.“ 

„Starý chlípníku!“ 

„Mám nápad,“ zapředl Snape. „Co kdybychom tuhle hru proměnili na svlékací Chyť prase?“ 

S pohledem upřeným na druhého muže Harryho oči sklouzly na Snapeův rozkrok. „Řekl bych, že to bude spíš Chyť tvou kládu,“ zasmál se. 

„Jsi vždycky tak vulgární, Pottere?“ 

„Jenom ve tvé společnosti,“ rozesmál se Harry upřímně.

(1) Au contraire – fr. naopak

(2) Postavičky ze starého kresleného seriálu.

 

000 

předchozí kapitola     následující kapitola

000 

Za beta-read moc děkuji larkinh

Překladatelka: Suzanne  

Zdroj obrázku: weheartit.com 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

====

(weras, 9. 8. 2014 6:38)

Skvělá lehká povídka! Opravdu dovolenková! Moc se mi líbí,jak skvěle se baví a jak se vzájemně doplňují. Takže jsem zvědavá,jestliu budou schopni pokračovat i po dovolené. Těším se moc na pokračování! Velký dík!!!

Re: ====

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:27)

Děkuji za komentář, pokračování se tu snad objeví co nejdříve - záleží, jak na tom bude s časem beta, teď v létě je to trochu složitější.
Taky se mi líbí, jak se překvapivě dobře doplňují:)

:-)

(Mája, 7. 8. 2014 11:59)

Tak to jsem zvědavá, jestli se takovou skvělou výchovnou metodou podaří Severusovi Harryho trochu přivést k rozumu. On je z něj normálně šílený workoholik... :D

Re: :-)

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:26)

Já myslím, že i když má Severus zvláštní učební metody, tak nakonec něco naučí:))

:)))

(Saskya, 6. 8. 2014 23:59)

veľmi pekná poviedka :)
mhm, hneď by som si dala takú dovolenku :)
obaja si ju zaslúžia a veľmi očividne aj užívajú, veď prečo nie :)
len tak ďalej :)
ďakujem za preklad :)

Re: :)))

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:25)

Děkuji za komentář. Taky si říkám, že bych takovou dovolenou taky potřebovala - a klidně i se Severusem v plavkách... Hm, ne, na to nesmím myslet:))

-

(Sitara, 6. 8. 2014 23:15)

Příjemně odlehčené čtení :-) Super dovolená, Harry se třebas probere a začne kromě práce zase trochu žít.
Děkuju za další část :-)

Re: -

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:24)

Taky si říkám, že by to Harryho mohlo zase nakopnou, aby začal normálně žít a ne jen pořád pracovat:) No, uvidíme, jak to dopadne:)

jedním

(gleti, 5. 8. 2014 17:52)

dechem přečteny obě kapitoly a jsem z nich nadšená.

Re: jedním

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:22)

Děkuji, to mě opravdu těší, že povídka líbí:)

hihi

(Anonymka SS, 5. 8. 2014 14:59)

váílím se smíchy po podlaze :-D prej "Chyť mou kládu". je to prostě božíí!!! :-D

Re: hihi

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:22)

Jé, děkuji, jsem ráda, že se to líbí. U Chyť mou kládu mi pěknou chvíli trvalo, než jsem na to přišla, jak to přeložit:)

:)

(Mariella, 5. 8. 2014 13:50)

To OOC mi ani nevadí, je to pěkná povídka. A vtipná a přiznávám, že ty dvojsmysly se mi líbí také. :)
Děkuji moc za překlad a čekám na třetí část. :)

Re: :)

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:20)

Právě ty dvojsmysly jsou důvod, proč to překládám tak pomalu. Snažím se toho co nejvíc zachovat, ale občas mi to dává docela zabrat:)
Třetí část je skoro hotová, ale jen nahrubo:)

:)))

(grid, 5. 8. 2014 9:47)

Kde ja som túto poviedku už čítala? Samozrejme, myslím v preklade nie originál. Je to skvelý výber a veľmi osviežujúce čítanie. Palec hore!

Re: :)))

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:19)

Děkuji za pochvalu výběru. Byla jsem trochu na vážkách, jestli to nebude příliš... To netuším, dostala jsem od autorky povolení k překladu, ale je fakt, že už to bylo dávno, takže je možné, že ji přeložil i někdo jiný...

krása

(bacil, 5. 8. 2014 8:27)

No ti dva se tak hezky škádlí. To bude fakt hodně tvrdý návrat do reality pro Harryho.
Krásná kapča a těším na další úžasnou kapitolu :-D

Re: krása

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:18)

Souhlasím, pro Harryho to po dovolená bude určitě kruté... Děkuji, snad další kapitolu přidám brzy.

hola hola

(ranchan, 5. 8. 2014 0:39)

Koukám, že si dny velice smysluplně užívají ;D Severus je uvolněný, volný a nemusí se přetvařovat, hned se člověk jeví jinak. Těším se moc na další kapitolu

Re: hola hola

(Suzanne, 13. 8. 2014 22:17)

Těžko říct, jestli si tu dovolenou užívají smysluplně, nebo smyslně:) Nejspíš obojí.
Na další - poslední kapitole - právě pracuji, jen jsem si odskočila, abych vám konečně odpověděla na vaše úžasné komentáře:)